Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Moderátor: Trak-Tor

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 30 Jan 2013 09:13

Ahoj všem. V prosinci 2012 tomu bylo přesně čtvrt století, kdy ve slovenském časopise Zenit Pionierov vyšla vystrihovačka družic Prognoz + Venera a začalo tak pravidelné vydávání papírových skládaček na Slovensku. Slovenští modeláři tedy již nebyli odkázáni pouze na časopis ABC mnohdy obtížně sehnatelný i v Čechách, či asi na Slovensku obtížně sehnatelné sešity od Albatrosu. Jelikož se mi dostala do rukou již značná část časopisů z celé éry Zenitu, trochu jsem jimi prolistoval a ohlédnul se zpět v čase. Ne ovšem z pohledu modeláře či sběratele, ale položil jsem autorům vystrihovaček několik otázek v jakémsi "rozhovoru na dálku". Dozvíme se tak mnoho zajímavého nejen o vystrihovačkách jež vycházely po přibližně 1 desetiletí na stránkách časopisu, ale i zajímavosti z toho jak autoři své modely kreslili, co je potkávalo za nesnáze a přidají i několik osobních vzpomínek. Doufám, že nebude až tak moc vadit, že se čech zajímá o slovenský Zenit. Ale naopak to, že jsem se s časopisem a modely neměl tu možnost setkat v době kdy vycházely, ani nikde na soutěžích jako vy na Slovensku, nakouknu pod pokličku trochu detailněji, než kdybych to znal více. A pokud někomu text evokuje nějaké vzpomínky, zajímavé příhody nebo jen trochu nostalgie, určitě budu rád, když přidáte i něco ze svého. A klidně i fotky slepených modelů.


Legenda:
modrý text: otázka
černý text: autorova odpověď, popisky fotek
červený text: drobný zásah, či komentář do autorovi odpovědi

Někdy se v textu odkazuji na fotky z vlákna kolegy Standy F., jež zpracoval historii vystrihovaček ze svého sběratelského pohledu.

Obrázok
(Foto 1. vystřihovacích listů ze Zenitu Pionierov. Za zapujčení obrázku děkuji Standovi F.
Vystřihovánka vyšla v reedici v ábíčkovském Století vystřihovánek 2.)
Naposledy upravil/-a medium v 30 Jan 2013 09:21, upravené celkom 1 krát.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 30 Jan 2013 09:19

Zenit, slovenský časopis, proto na úvod začneme.....českým autorem....

Ladislav Badalec - BaJ

1) Poprvé jste se, Láďo, setkali s Ladislavem Jakubčem v roce 1983 na soutěži v polské Olešnici. Ty jsi již měl za sebou nějaké modely vydané u Albatrosu, pan Jakubčo se zas předvedl s precizními modely z papíru vlastní výroby. Kdy jste se ovšem rozhodli spojit svoje síly a umění dohromady?

Je velice zajímavé začít pátrat v paměti takříkajíc proti své vůli, Michale. Rok 83 je už daleko v minulém století – a mně po Tvé otázce napadlo, zda by skutečně nebylo načase pomýšlet na sepsání pamětí autorské dvojice BaJ. Ale že by to byla práce...!!! Hlavně pro Laca (= Ladislav Jakubčo), který je mladší, víc si pamatuje, o to víc může přemýšlet, na mně by zbyla spíš jen rukopisná odpočívárna s doplňovačkami. Takhle jsme to praktikovali od počátku: Laco víc přemýšlel, navíc překládal do slovenštiny, a já žil z toho, co vymyslel :-).
V Olešnici jsem se také poprvé dověděl o redakci Zenitu pionierov - a pochopitelně bylo mým prvotním záměrem prubnout tuhle možnost: nabídnout tvorbu vystřihovánek na profesionální úrovni některé z redakcí na Slovensku. Zcela prostě jsem se ho dotázal, jestli by do toho šel se mnou.... Laco tehdy jen pokýval hlavou, lehce popřemýšlel a odpověděl slovy, kterými odpovídá dodnes a při jakémkoli dotazu na možnosti, zda by se například dalo postavit to či ono: „Prečo nie, všetko sa dá... (....dá se říci, že toto pan Jakubčo opravdu dodnes říká)

Obrázok
Egyptská plachetnice - vydáno v Albatrosu, poté v Zenitu Pionierov a nakoec v ABC,
pokaždé o něco graficky vylepšeno. Foto zeniťácké verze z modelářské souteže z roku 1991.
Foto vystřihovacích stránek u Standy ZDE asi v 75% stránky.




2) Byli jste autory 1. modelů pro Zenit (tehdá Pionierov) sondy Prognoz a Venera. Jak jste se vlastně dostali do redakce časopisu, která vystřihovánky do té doby nevydávala?Vzpomeneš si ještě, proč jste si tehdy vybrali jako předlohu pro své modely zrovna tyto 2 družice?

Ke společné tvorbě bylo ještě daleko. V následujícím roce jsem přivezl do Olešnice jadernou fregatu Andreu Doriu a Laco skvělou papírovou Vasu. Tady jsme rozebrali celou situaci v papírovém modelářství, možnosti vydavatelství a dohodli se o jakémsi generálním úderu. Napsal jsem dopis do Zenitu, myslím, že mi tenkrát odpověděl redaktor Ondrej Buchan – ve smyslu, že myšlenku vydávání papírových vystřihovánek přijímají. Ovšem za nedlouho, než došlo k realizci prvních projektů, nakladatelství Smena provedla fúzi časopisů Zenit pionierov a Elektrón (magazín stejného zaměření jako v Praze VTM – věda a technika mládeži) Šéredaktorem E+Z se stal Ph.Dr. Ladislav Györfy a ten nás dva Ladiky přibral do „trojky“...:-D. Abychom se autorsky „zviditelnili“, stali se z nás taky fúzovaní Ba+J. Obě družice jsem už měl nějaký čas rozpracované podle knížky Pavla Toufara Cesty ke hvězdám, v níž ilustrace všech tehdy známých těles vytvořil Mirek Balous (kreslil hlavně monografie letadel do časopisu Letectví a kosmonautika). Nebyl internet, podklady pro kosmické makety se těžko sháněly, zvlášť sovětské – a s Lacem, jak už jsem naznačil, bylo vždycky ne co shánět, ale co hned kreslit...:-)) (Fůze v E-Z proběhla o něco později, až v roce 91.)

Obrázok



3) Další model byl uveřejněn o 2 měsíce později v únoru 88 a jednalo se o nejnovější Škodovku Favorit. Na to, že šlo teprve o druhou vystrihovačku v Zenitu, byla celkem propracovaná. Stejně tak za obtížnější model lze označit autograder od L. Jakubča z konce roku 1988. Ten byl náročný nejen díky rozsahu vystrihovačky 4 stran, ale i díky profilovaným bokům pneumatik, které měly na Slovensku premiéru (v ABC se s touto novinkou setkali modeláři již opár měsíců dříve na samém konci srpna 88 Láďo u Tvé sanitky Neretva). A Ty jsi profilované pneu použil i u dalšího Favorita, který vyšel v roce 90 ve speciálu Zenitu. Jaké byly na tuto novotu reakce modelářů? Nebylo to moc náročné?

Tyhle profily jsem odkoukal už v Olešnici v 1984. A po téhle škodovce jsem právě začal kreslit jugoslávskou Neretvu.
Ohlasy na nový (resp.u nás prvně nakreslený a předložený modelářům) dezign papírových pneumatik jsme zaznamenali až někdy v polovině 90.roku, na papírácké soutěži v Nitře. Já jsem totiž netíhnul k autům, takže další příležitost použít profilované pneumatiky mi poskytla právě až vystřihovánka F-136 pro letní speciál E+Z (více o tomto projektu později) a pak motocykl BMW pro ElektronCopa, později při reprintu ABCopa.
Náročnost konstrukce takových kol neklade ani tak jejich tvarování a lepení, poněkud obtížnější pro autora-kreslíře (pokud nechce oklamat geometrii) je dobře spočítat úhel výseče z kruhového obvodu pneumatiky v závislosti na poloměru profilované boční hrany. Jinými slovy – pokud modelář prostě jen rozřízne (a navíc i odřízne) kousek z kruhového pláště, pak opětným slepením nevytvoří kruhový dezén, nýbrž jakýsi ragbydezén: okem možná nepostřehnutelnou, přesto dokonale „zfušovanou“ profilovanou elipsoidní šišku...:-D

Obrázok
Ukázka vystřihováky zmiňovaných kol motorky a papírového robota. Oba pro autora
ke kreslení a výpočty mechanismů náročné počiny doplněny o další náročnou lahůdku - ukázka z lodě U.S.S. Arizona.



4) V čem spočívala vaše autorská spolupráce? U tandemu pánů Blecha-Vyškovský např. pan Vyškovský rýsoval a pan Blecha vybarvoval.


Převážně v dohodách, na čem kdo bude v dalších projektech pamatovat (abychom pro slovenské modeláře nedublovali), ve sjednocujících kresbách (značky dílů,druhy linií,stavební postupy, návodné kresby, doporučené, vyzkoušené a osvědčené materiály), ve společných projektech (stolní hry, doplňkové vystřihovánky figur do těchto her, monografie, články pro začínající modeláře na pokračování, společné vymýšlení mechanizmů pohyblichý prvků v papírových modelech atd.apod.)

***** Ukázka článku pro modeláře u Standy F. ZDE přibližně v půlce stránky.


5) Slovenským mladým šikulům jste nabídli zpracování velmi zajímavých předloh. Za všechny můžeme zmínit měsíční sestavu modul Eagle + vozítko Rover + 2 figurky kosmonautů či An-225 Mrija + raketoplán Buran + nákladový modul rakety Energija. Většinou jste si asi mohli vybrat, co zpracujete za model. Ale byla nějaká vystřihovánka, která vznikla na přání a objednávku redakce?


U mne si redakce E+Z objednala pro rok 88 vystřihovačku Robota Karla s mechanicky pohyblivýma rukama (když jsi mu zatlačil na hlavu...:-)), Laco tenkrát vytvořil protipólově extra loutku, vystrihovačku panenky Sylvie.

Obrázok Obrázok
Robot Karel na stránkách Zenitu na konci 80. let plnil zadání počítačových úloh. Vedle zmíňená panenka Sylvie od L. Jakubča. Nechyběly ani střihy na šatičky.


Obrázok
A takto si s robotem Kájou poradil Honza S. - reprint z roku 2010,
u příležitosti výstavy věnované BaJ.


Ano – v době, kdy jsem převážně kreslil (právě z potřeby časopisu pro rok 1992) 48 stránkový komiks o objevení Ameriky „Krištof Kolumbus“, a k tomu velký nástěnný plakát kalendáře „500 let Ameriky“, druhá polovina BaJ- Laco zkonstruoval slovenskou verzi vystrihovačky karavely Santa Maria, myslím na 5ti stranách včetně plachet.

Obrázok
Zmíněný komiks Kryštof Kolumbus připomínající rok 1492.

A specielně na objednávku redakce vznikla v průběhu jednoho roku samostatná příloha Zenitu (něco na způsob Speciálu ABC, pouze však s jednou vystřihovánkou) s jednotnou grafickou obálkou, na níž se měnil jen kreslený titul vydaného modelu a číslo pořadí této pro slovenské děti naprosté novinky, nazvané MiniZenit. Jednotlivá čísla se ke mně do Liberce všechna ani nedostala, ale myslím, že do ukončení existence E+Z bylo vydáno asi 6 nebo 7 modelů. S Lacem jsme se střídali i na titulních ilustracích – a pamatuji se, že jsem kreslil i titulku závodního kamionu LIAZ, který pro MiniZenit zkonstruoval Michal Antonický, tehdy redaktor ABC.

***** titulky miniZENITů u Standy ZDE.
Obrázok
Vzpomínaný miniZENIT LIAZu Michala Antonického s obálkou od Ládi.
Titulka bagříku má reálnou předlohu v budování Gagarinovy ulice v Liberci, bydlišti to Ládi.
Láďa je i autorem titulkového rámečku s nůžkami pro miniZENITY.



6) Je nějaký z modelů co jsi nakreslil pro Zenit, o kterým si dodnes neskromně řekneš "kurňa chlape, ten se Ti ale povedl"??

A víš, že jo? Nikdo z autorů, které jsem znal nebo znám, u nás dosud nenakreslil, nevydal, ani vzorově nepostavil papírový model, jaký jsem vytvořil pro E+Z v roce 1995: (v lodním modelářství v tzv.kategori C5 – stolní neplovoucí modely) jako příčný řez horní palubou a prvním podpalubím galeony ze 17.století. Včetně dělových střelišť, vnějšího bortu, dvou lodních děl a příslušného vybavení, spojovacího schodiště, lodního zábradlí, kozlíkové lavice atd. Kdesi hluboko ve vlastním neuspořádaném archívu vlastním i barevné foto tohoto výjevu. Byl to dárek od jednoho slovenského modeláře, snad z Martina, lituji, jméno jsem už zapomněl, ovšem ten obrázek, to je kousek – a líbí se mi i proto, že ručně kreslené originály této vystřihovánky zmizely nenávratně kdovíkde, hlavně ale už v dávné minulosti a mohu-li vše odlehčit, pak navíc kdesi v cizině, za slovenskou hranicí...“-D
(Láďa zmizení originálů kdysi více upřesnil: "Ptal jsem se tehdá, kde od toho mám ten kreslený originál, a víš co voni mi řekli?! Že prej si to odnes nějakej tiskař domů, že si to slepí." Ztracený originál kresby je ten zásadní důvod, proč tato vystřihovánka nevyšla později i v ABC, jako tomu bylo u většiny ostatních Láďových věcí v Zenitu. Pokud v ABC nevyšly již dříve než v Zenitu. No, takže tiskaři občas pěkně zazlobili.)

***** Ukázka vystřihovánky dělového střeliště opět u Standy ZDE přibližně v půlce stránky.



7) A je naopak nějaký kousek, se kterým jsi se při kreslení nečekaně natrápil?

Chtěl bych se opět usmát, ale na tuhle otázku Ti musím odpovědět se vší vážností: - snad se všemi, které jsem kreslil ručně, pak je musel stavět, a potom kreslit znovu, jakseříká načisto. Vymýšlet, konstruovat a malovat vystřihovánky (myslím jen po staru, tedy ručně) je úmorná, ne-li přímo utrápená práce, aby všechno jakseříká „sedlo“ a „sedělo“...!!! Ale nakonec i radostná, když člověk uvidí, že jiný modelář, často ještě hodně mladý, ale stejně nadšený, završí stavbu jeho vystřihovánky vzhledným modelem. Ať utrápeným z retušování nebo jinými pracnými úpravami...


Na pokračování příště se s vámi těší....

Obrázok
BaJ - Cop
Naposledy upravil/-a medium v 06 Nov 2014 19:33, upravené celkom 1 krát.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 02 Feb 2013 19:48

Letní magazín e+z 1990 byl nejen spoluprací 2 redakcí 2 podobných časopisů (Zenit pro ty mladší, Elektrón pro ty starší), ale i ukázkou porevolučních težkých časů pro mnohého předlistopadové. Byla to předzvěst pozdějšího sloučení obou časopisů z finančně existenčních důvodů.Tento časopis je dnes velmi obtížně sehnatelný pro sběratele. Jedním z důvodů může být i uveřejněná soutežní vystřihovánka - projekt F-136 (zmíněný v bodě č. 3).
Obrázok

Jednalo se o Škodovku Favorit. Přesněji šlo o to, z vystřihovacích dílů postavit buď Favorita, nebo jeho delšího bráchu Formana (tehdy označení Tourist). Karoserie byla předkreslena pouze bílá a soutěžním úkolem krom slepení bylo právě výtvarné pojednání karoserii. Buď jako čistě civilní v jakékoliv barvě podle výběru modeláře. Nebo jako užitkovou verzi vozu - v nabídce byl taxík, vůz VB, požární ochrany a lékařská pohotovost. Dokonce byla i možnost vytvořit závodní verzi. Model byl pro tyto účely doplněn papírovými obtisky a monografií. V návodu byl stručně popsán i návod k vlastní výrobě interiéru a otvíracích dveří, k tomuž díly ali již nebyly součástí samotné vystrihovačky. Mnozí si pamatují, že Láďa Badalec nabídl později Favorita i v časopise ABC přepracovaný na PC, ale již bez možnosti verze Forman. Nechyběly ani papírové obtisky, a to jak původní "předlistopadové" verze, tak i ty nové užitkové. Chybí závodní verze.

Obrázok Obrázok Obrázok
Náhled na část vystřihovánky z roku 1990. Krom jiného je zajímavá i tím, že se nadmíru povedl tiskařům její tisk. Vedle porovnání původních a nových papírových obtisků. A návodovky k případným vylepšením zákaldní verze.

Obrázok
Monografie z díly BaJ. Závodní verze od L. Badalce, civilní od druhé poloviny L. Jakubča.

Obrázok Obrázok
Z autorů - kreslířů se občas stali i reportéři. Důkazem může být rozhovor s účastníky
Rallye Tour d´Europe jedoucích s Favoritem. Jelikož i dnes je závodní Favorit celkem
zajímavým tématem, můžete si článek při rozkliknutí přečíst i dnes po více než 20 letech.



8) Dostaly se k Tobě v té době nějaké ohlasy a fotky, jak si modeláři poradili se stavbou? Objevil se nějaký vůz vyveden opravdu včetně interiéru a otevíracích dveří?

Ke mně se žádné výsledky z připravované akce nedonesly. Asi jen dva návrhy na barevnou kamufláž Formana jsem tehdy někde spatřil, snad v Modeláři, kde se autor zmínil, že použil bílou předlohu F-136 z magazínu E+Z.


9) V textu pravidel pro účast v soutěži je uvedeno, že finále proběhne v Bratislavě a dokonce i za účasti televizních kamer. Došlo opravdu na takovou „slávu“ a prezentaci modelů ze Zenitu?

Účast zeniťáckých modelů byla tenkrát prezentovaná, i v TV, sám jsem se této přehlídky v Bratislavě zúčastnil, dokonce snad 2x ve třech letech, ale chyba lávky – bylo mnoho podobných akcí, mě se slévají do paměti mnohá jiná setkání kreslířů komiksů, sci-fistů, spisovatelů a ilustrátorů aj. - bohužel, dnes trochu lituju, že jsem si nevedl „profesně-zájmové“ poznámky či glosy v jakémkoliv cancáčku.


10) Pro Zenit jsi vytvořil s kolegou Václavem Petráčkem zajímavý projekt „Minipočítač Zenit“. Jednalo se o jakýsi papírový computer postupně doplňovaný o různé „počítačové hry“. Můžeš ve zkratce přiblížit, o co šlo v těch dřevních dobách domácích počítačů? (Tématika počítačů byla v Zenitu od začátku velmi podporovaná, příkladem je i "Karel" z bodu 5)

To byla vlastně první objednávka redaktorů E+Z na originální ztvárnění přípravy na programování, pro snadnější pochopení jsme měli graficky znázornit „ průběh computerového myšlení některých tehdy se rozvíjejících jazyků, v našem případě BASIC.“ Podle návrhů ing.Petráčka, důlního měřiče z UD Hamr na Jezeře, jsem vytvořil vystřihovánku jakéhosi panelu -v dnešní terminologii bychom mohli říci tabletu- s monitorem a klávesnicí. Do výřezu monitoru se vkládaly karty s kresbami hracích ploch, hřišť a vodních toků nejrůznějších sportů na souřadnicové síti (tenis, běh na lyžích, slalom, paralelní slalom, vodní slalom apod.). Čtenáři E+Z pak podle písemných programových příkazů (ke každé nové hře byly vydány odpovídající rozpisy) hráli figurkami na předznamenaných bodech zadaných souřadnic, jako by pohybovali kursorem. V jistých polohách figurek docházelo k zisku kladných bodů, jinde k bodovým ztrátám... nakonec došlo při hře k vítěznému enteru nebo závěrečnému erroru. Touto docela zajímavou „počítačovou technikou“ jsme s Vaškem Petráčkem připravili a nakreslili několik dalších rozsáhlých „stolních her“- Dobytí Měsíce, Velká pardubická, Objevení Ameriky a j.

Obrázok Obrázok
"Pravěký" tablet a počítačový program v tištěné podobě......

Obrázok Obrázok
...a pak v té kreslené. A to buď čistě schématický, či v naprosto luxusní "grafice" provedené Dobývání Měsíce.


11) A jak se Ti spolupracovalo s redakcí Zenitu, hlavně s redaktorem pro vystrihovačky Ondrejem Buchanom a šéfredaktorem, opět Ladislavem Györffym?

Od doby spolupráce s jmenovanými redaktory E+Z se mi už snad lépe s nikým jiným nedařilo, skutečně. Jen malou vzpomínku věnuji ještě jednomu Slovákovi, panu Mariánu Kečkéšovi, což byl šéfredaktor původního Zenitu pionierov, který nás oba BaJe vzal pod svá křídla. Řekl bych podle přísloví, že všude je dobře, doma nejlíp, jenomže na Slovensko jsem opravdu rád jezdil, za kamarády i za prací, jako domů. A domů do Liberce jsem se pak zase těšil jako truhlář Kuba z knihy Adolfa Branalda Vandrovali vandrovníci, skvěle ilustrované Cyrilem Boudou...:-D!


12) Máš nějakou další zajímavou a veselou vzpomínku na spolupráci se Zenitem, která Ti utkvěla v mysli?

Myslíš, že neztratím před kolegy modeláři kredit charakteru bezúhonného abstinenta, když přiznám jednu skutečně příšernou vichřici, která začala zcela mírným vánkem u jakéhosi bratislavského stánku s právě dovezeným čerstvým burčákem? Ve čtveřici s oběma redaktory a bajbratrem Lacikem jsem zažil v roce asi 94 nebo 95 přerod orkánu v tornádo, které mě po každém kroku dopředu vracelo o čtyři zpátky...!!! Bůhví, v jakémže hotelu jsem se na druhý den probral do neskutečné kocoviny a vyděsil se, že všichni Liberečáci mluví najednou slovensky...!!! :-))


13) Pomaloval jsi již spoustu stránek, ale jaký máš ještě vysněný model/y, které máš v plánu nakreslit?

V téhle odpovědi budu naprosto neskromný – pomalovat stránek bych chtěl snad ještě jednou tolik! Bohužel, jednou tolik stromů v lese pro mě už nikdy a nikde kvůli papíru nevyroste! Ale abych Ti poděkoval, Michale, za úrodu otázek – o jedné stavbě ve Tvém městě, která se mi plete do snů už hezkých pár let, jistě sám víš – neprozrazuj ji ale nikomu z okolí ani náhodou, ať si také počkají... jako čekáš Ty, že si onu maketu první postavíš, a jako já čekám, že si namaluju v životě ještě aspoň jeden komiksík...:-D

Obrázok
Indiánské pueblo. 1 str. dílů, figurky a návodovka - radost pohledět, radost lepi. Opět vyšlo i v ABC s pěkně
zmršeným tiskem. Ale původně vystřihovánka vyšla v časopise Skaut-Junák doplněna ještě o hru.



14) Vedle vystřihovánek a různých her pro Zenit i ABC můžeme najít Tvé výtvarné počiny, ilustrace a grafiky i jinde. Zmiň prosím několik příkladů.

Tak jen pro naprosto nezainteresované, aby se stali minimálně obeznámenými: vyklikněte si moje skromné L.B. na vyhledávači každého nezavirovaného zainternetovaného PC – a kdo hledá, najde, kdo nehledá, nenajde, a kdo nechce věřit, ten nebude, i kdybych ho prosil. Já jsem prosím vyrostl na J.Vernovi a díky našemu největšímu verneologovi, vzácnému příteli, spisovateli a novináři Ondřejovi Neffovi, také z pověření pana Verna, rostl na jeho (jejich) pérovkách...:-D

Obrázok
Naposledy upravil/-a medium v 02 Feb 2013 21:57, upravené celkom 2 krát.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 02 Feb 2013 19:50

Ať máte na co koukat, Láďa vám posíla pozdrav....

Návrhy předsádek ke knihám J.Verne-O.Neff:
1 - Zemí šelem
2 - Nový hrabě Monte Christo
3 - Pět neděl v balónu (Schéma balónu VICTORIA)

Obrázok Obrázok

Obrázok

Obrázok

Další návrhy v knihách: Patnáctiletý kapitán, Dvacet tisíc mil pod mořem, Dva roky prázdnin, Tajuplný ostrov


Ondřej Neff - II.vydání knihy Jules Verne a jeho svět, celkem 50 ilustrací
- v encyklopedii Vynálezy Julese Verna
- ukázka parní slon, balón Victoria

Obrázok Obrázok



Obrázok Obrázok
Obrázok
"Tak čau,Láďo - hurá do koše...."


Další obrázky (hafo obrázků) v tomto vláknu od Standy F. z vernisáže výstavy BaJ v Liberci


Za pozornost děkuje a na setkání u dalších vystřihovánek a nebo na nějaké akci se těší BaJ...!!

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 15 Feb 2013 21:59

Ing. Ladislav "Laco" Jakubčo - BaJ

Zenit dal Slovensku 2 autory dodnes (občas s přestávkami) kreslícími vystrihovačky, a tak je po čtvrt století můžeme bez debat označit za "ikony" papírařiny na slovensku. A nutno dodat, že jejich práce oslovuje i v zahraničí, minimálně tedy v ČR. Obě jména jsou všem určitě dobře známá - Ladilsav Jakubčo a Marián Hlaváč.

Jako prvního si představíme a popovídáme s panem Jakubčem, tvořícím s Ladislavem Badalcem autorské duo BaJ. Pan Jakubčo je od konce roku 1987 (spolu s Mariánem Hlaváčem) nejzásadnějším autorem píšící, přesněji kreslící dějiny slovenského papírového modelářství. Podílel se hned na první vystřihovánce družic v Zenitu, a do časopisu přispíval pravidelně až do jeho zániku. Následovalo kreslení do náboženského časopisu pro chlapce Svetlo. Jeho vystřihovánky se dostaly i na stránky ABC a nyní již několik let kreslí pro slovenský časopis Fifík a odskočil si i ke "konkurečnímu" Ohníku.
Pan Jakubčo letos oslaví kulaté životní jubileum šedesátin, a tak je na místě mu popřát vše nejlepší jak v osobním životě, tak i dostatek elánu do tvůrčí práce.

Obrázok
BaJ v polské Olešnici, rok 2010. Foto Vojta Volný - FreeVoj.



1) S Láďou Badalcem jste se prvně potkal v na soutěži v Polské Olešnici v roce 83. To jsou ale ještě 4 roky před vydáním prvních společných vystřihovánek v Zenitu Pionierov. Kdo vlastně tehdy přišel s myšlenkou spojit vaše společné tvůrčí síly?

Oslovil ma RNDr. Marian Keckes, ktory bol tehdejšom zastupcom šefredaktora "Zenitu pionierov". Tam to zacalo. Poznali sme sa cez "Amavet" (Asociacia mladych pre vedu a techniku), kde sme mali spolocne aktivity a tam padla rec o vystrihovackach. S tvorbou vystrihovačiek pre verejnost som nemal žiadné skúsenosti, preto som oslovil Láďu. Ten súhlasil s podmienkou, že sa do toho pustíme spoločne, lebo v tom čase mal veľmi bohatý program pre „Albatros“ (Mark Twain, James Watt).


2) Láďa měl za sebou již několik modelů vydaných u Albatrosu a 1. vystřihovánku v ABC, a uměl si tedy poradit i s důležitou složkou veřejně vydávaných modelů, což je strukturovaný návod a návodná kresba. Aby model byl schopen postavit každý i bez podrobnější znalosti předlohy. Modely jste si konstruoval již dávno sám pro sebe, jak jste si poradil s těmito nezbytnými složkami veřejně vydávaných vystřihovánek? Pro některé autory to není zrovna nejoblíbenější část „kreslení“ vystřihovánky.

Návodné kresby považujem za takú čerešničku na torte, ktorá je neklamných znakom, že práce na podstatnej časti vystrihovačky sú hotové. Možno aj preto sú moje kresby návodov v perspektíve, a nie v axonometrii. Písanie textov je už iná „kapusta“, to mi veľmi nechutí, ale niekedy sú tieto texty nevyhnutnosť, pretože i tá najlepšia návodná kresba nevie povedať všetko.

Obrázok Obrázok
Ukázky "rukopisu" návodných kreseb Ladislava Jakubča. Kolorovaná kresba k vystřihovánce Monster truck jež vyšel v miniZENITU i ABC (obrázek použit z internetových stránek ABC).


3) Další změnou oproti modelům, které jste si kreslil sám pro sebe, bylo nutnost jejich zjednodušení pro mladší a začínající modeláře.

Tvorba vystrihovačiek pre veřejnost má svoje špecifiká, ale asi najrozhodujúcejšími obmedzeniami boli a sú termín a rozsah. Samozrejme i konštrucia musí byť postaviteľná s jasným vymedzením polohy dielov a ich tvaru. Napriek tomu sa v mojích vystrihovačkách objavujú časti, ktoré vyžadujú osobnú invenciu a cit. Možno aj preto sa objavovali rovnaké modely, postavené rôzne.


4) Většinu modelů jste kreslil asi podle vlastního výběru, ale něco co bylo přímo na přání redakce?

Výber modelov bol a je vždy po konzultácii s redakciou. Časopis je skoro vždy ponímaný tematicky na rôzne udalosti, či ročné obdobie. Ponuku, ktorú dávam sa snažím nasmerovat tak, aby vysledkom bol model, ktorý je „neokukaný“, teda skoro „exot“. Samozrejme, nie vždy sa to podarí, lebo zmodelované už bolo hádam všetko.

Obrázok
Již v povídání s Láďou Badalcem zmíněná objednávka redakce na téma "Kryštof Kolumbus".
L. Jakubčo nakreslil monografii lodí, a Santu Máriu připravil i jako vystřihovánku.
Náhled na ní u Standy F. -
předposlední obrázek.


5) Do redakce chodila určitě spousta čtenářko-modelářských ohlasů na vydávané vystrihovačky s mnohými přání, jaký model by rádi našli na stránkách časopisu. Je nějaký model, který jste nakreslil právě podle takového dopisu?


Kontakt s čitateľmi je vždy veľmi dôležitý ako pre redakciu, tak i pre tvorcu. O dôvodoch asi nemusím. Samozrejme potom sa stalo, že niektoré modely vznikli na ich želanie. K takým určite patril súbor „F- 18/A“, či „Barbina“, ale aj iné.
**** súbor „F- 18/A“ neboli projekt McDonnell Douglas F/A-18 HORNET - model letounu, výzbroj, model samotného kokpitu a anatomie letadla. Náhled u Standy F. v poslední čtvrtině stránky.
Obrázok
Redakční objednávka na Barbínu byla doplněna soutěží o tu pravou panenku. Zajímalo by mne, kolik se zúčastnilo kluků.
Toto je již druhá verze panenky, minule jsme připoměli její starší papírovou kamarádku Sylvii.



6) A byl nějaké ohlasy záporné? Co se v takových nejčastěji objevovalo? Napadá mě třeba nevhodný měkký papír, na kterém byly z počátku modely tisknuty. Ale to nemohli ovlivnit ani autoři, ani redakce.

Na nedostatok ohlasov sme si nemohli sťažovať, vždy boli. Tie pochvalné sice tešili, ale tie druhé boli a sú vždy žiadaným „postrkom“. Okrem nekvality papiera, či tlače boli i ohlasy na nepresnosti konštrukcií. Musím povedať, či priznať, že boli a občas sú i dnes. Všetko je spôsobené nedostatkom času na korekcie a potom absencia „dvorného lepiča“, ktorý by ako nezainteresovaný všetko poriadne preveril. Iba tíško môžem závidieť „papierovému kráľovi“, ktorý ma na vystrihovačku čas od troch mesiacov do pol roka. V mojom prípade je to od dvoch do troch týždňov, max. mesiac, a to ešte musím stíhať rodinu a zamestnanie.
Dovolím si zde doplnit výzvu, jestli by se nechtěl někdo ujmout oné chybějící role "dvorného lepiča". Panu Jakubčovi pomáhal s betatestem Baziliky sv. Mikuláša v Trnavě Závislák. Kdyby se našel modelář, jenž by byl ochoten pokračovat v Závislákově snažení, pan Jakubčo by pomocné ruce lepiče (či lepičů) určitě ocenil, stejně tak jako koncoví stavitelé vystrihovaček.


7) Spolu s Mariánem Hlaváčem jste, dá se říci celé to čtvrt století „vlajkovými loděmi“ papírového modelářství na Slovensku. Mnoho soutěží organizovala i redakce Zenitu. Byl jste na těchto akcích takovým guru a tím kdo dětem poradil spoustu zajímavých modelářských fíglů. Jak na ta setkávání vzpomínáte?

Stretnutia s deťmi majú svoje osobité čaro. Modelárstvo má však ešte niečo navrch. Nepoznám hádam také odvetvie ľudskej činnosti, kde zanikajú všetky vekové rozdiely i rozdiely v spoločenskom postavení. Kde sa dokáže napríklad sedemdesiatnik porozprávať so šesťročným „capartom“, či naopak. Preto si také stretnutia nesmierne vážim a vždy sa na ne nesmierne teším. Za všetky hádam spomeniem „Jablonec“, kde sme si spolu postavili figúrku farancúzskeho napoleonského vojaka z kancelářského papiera. Bol to momentálny nápad, ktorý překvapil všetkých včítane mňa.

Obrázok
Fotky z modelářské akce v roce 1991. L. Jakubčo opřený o stůl.


8) Můžete nějak zhodnotit vývoj papírové modelařiny na Slovensku a zájem o ní od konce 80. let řekněme po dnešek? Třeba u věkové kategorie dětí a těch mladších, pro které jste kreslil jak v Zenitu, tak ve Svetle i Fifíku, a setkával se s nimi právě na těch akcích nejvíce.

Papierové modelárstvo vo všeobecnosti v Európe zaznamenalo nebývalý rozvoj. Je to asi spôsobené tým, že tradiční vydavatelia nepovolili a k ním sa pridali noví, či už stály, alebo občasný. Prakticky neobmedzená možnosť výberu predlôh, ktorú iné modelárske odvetvia nevedia zrealizovať, budú asi tou prvotnou príčinou rozvoja. Časopisy „abc“, alebo „Zenit“ a iné vychovali základňu, ktorá dnes už dokáže byť plnohodnotným nástupcom, lebo časom už dávno dospela.


9) Dnešní profi modeláři sáhnou mnohdy po složitějších modelech z polské produkce. Navíc díky e-shopům a obchodům nezávislých na hranicích to je dnes určitě jednodušší než dříve. Objevovaly se na soutěžích v těch 90. letech pouze modely z Československa, nebo i z Polska či jiných zemí?

„Profi“ modelári sú nádstavbou tej širokej základne začínajúcich, ale aj pokročilých. Profíci sa stále objavovali i zanikali, v každom prípade boli inšpiráciou pri voľbe predlôh, či technologii spracovania. Preto je logické, že v tomto kontexte sa zložitejšie modely objavovali, nielen ako vlastné konštrukcie, ale aj jako vystrihovačky zahraničných vydavateľov. Myslím, že i dnes patria k oživeniu a vyskytujú sa oveľa častejšie jako v minulosti. V žiadnom prípade ich nepokladám za konfrontáciu, skôr ich chápem ako inú konštrukčnú školu.

Obrázok
Výzkumná loď Calypso jíž velel slavný oceánograf, výzkumník, ochránce přírody, fotograf,
filmař (první podmořský barevný film), spoluvynálezce jednoho z typů potápečských
dýchacích přístrojů a popularizátor povědomí o životě v mořích a oceánech Jacques-Yves Cousteau.
Vystřihovánku vydanou v Elektón-Zenitu najdete nyní i v souborné knize "Papierové modely".

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 18 Feb 2013 22:49

10) Papírákům se věnujete dá se říci celý život, ale není tajemstvím, že jste velmi všestranný modelář. Jaké další modelářské obory ovládáte?

S modelovaním som začal niekedy v roku 1959, samozrejme papier bol tým základným stavebným materiálom. Postupne som však prešiel k funkčním modelom. Učarovali mi lietadlá, takže ťažiskom mojej modelárskej aktivity boli práve tie. Začal som samozrejme voľnými modelmi, ktoré som od roku 1983 začal robiť i súťažne. Veľmi dôverne preto poznám letiská nielen na Slovensku, ale aj v Čechách. Ak spomeniem „Sezimák“, tak to bol medzi voľňaskármi pojem, rovnako tak Ivan Hořejší, ktorý mi bol vzorom. Preto medzi mojim náčiním nechýbali jeho projekty, jako „Bejbina“, či „Hit“. Práve strata modelu „Hit“aj po vykopnutí determáku ma navnadila zmeniť vzduch v podobe rádiom ovládaných modelov. Nový začiatok bol v podobe „V“ dvojok, neskôr „F3J“, ktoré som tiež robil súťažne. Rok 1997 bol opäť novým začiatkom v podobe motorových modelov, ktorým sa zatiaľ venujem dodnes. Niekedy na prelome rokov 1972-73 som spolu s bratom postavil windsurfing podľa fotografií, ktoré sa objavili v časopise „National Geografic“. Bola to sice hrozná doska, ale fungovala. Malo to však jednu chybu, že doska bola jedna a my sme boli dvaja. Preto som zostrojil model plachetnice na amatérske rádio, známy WP 23, ktorého stavebný návod vyšiel v „Amatérskom rádiu“. Neskôr pribudlo i autíčko, pretože niekoľko skúseností som získal počas študií v Bratislave, kde som bol členom internátneho klubu modelárov dráhových modelov. Celý ten čas ma však sprevádzali papierové modely, pretože papier stále považujem za ohromný materiál, ktorého možnosti neboli zďaleka vyčerpané.

Obrázok Obrázok
Letadla Ladislava Jakubča táhli i za hranice, a z autora vystrihovaček se tak rázem stal reportér přinášející zajímavé zprávy ze svých cest. Toto není jediný případ, kdy Ladislav Jakubčo obohatil obsah časopisu o něco jiného než vystřihovačku. Byl autorem několika reportáží či monografií - a to jak jejich kreslené podoby, tak i doprovodného textu. Zmínit můžeme třeba monografii rakety Saturn 1B, kterou autor zpracoval i jako vystřihovánku.


11) Jak jste řekl, učarovala Vás letadla a vím, že sám jste dokonce i pilotem. Jsou letadla právě ty předlohy, které zpracováváte nejraději?
Každý, kto čo len trochu okúsil voľnosť vzdušného priestoru, vie o čom to je. Ktosi múdri povedal, že vzduch je naše more. Zhora i tie najvšednejšie veci vyzerajú úplne inak. Tomuto pokušeniu som samozrejme neodolal, ale dnes už stojím pevne na zemi, ale „knipel“ som z rúk nestratil. Preto je pochopiteľné, že k téme lietadiel všetkého druhu sa veľmi rád vraciam.

Obrázok
Mustang PB 51. Vystrihovačka již ze současnosti z časopisu Fifík.
Foto ze stránek http://www.fifik.sk.



12) Možná bude pro mnohé zajímavostí, že Vaše civilní povolání je spojeno s architekturou, jako u Mariána Hlaváče. Pro Zenit kreslil baráčky právě pan Hlaváč. Později jste Vy sám namaloval několik modelů architektury. Asi nejrozsáhlejším byl Svatopetrský chrám ve Vatikánu. U modelů techniky se odreagováváte od svého zaměstnání. Ale jak si vybíráte předlohy pro modely architektury, přeci jen budete mít jiný pohled než baráčkář – neprofesionální architekt.

Ono asi každé hobby je určitým spôsobom útekom od všetkých tých povinností a sterotypov života. Modelárstvo je naviac možno prostriedkom na vytvorenie si vlastného sveta, sice malého, ale veľkého svojou myšlenkou a pohnutkami. Takto bude asi aj s mojou tvorbou vystrihovačiek architektúry. Ak predsa len zablúdim do týchto vôd, musí ma predloha niečim osloviť. Naše obe zeme sú veľmi bohaté na stavby, ktoré toto kúzlo majú, ale priestor , ktorý je na ich publikáciu u nás daný, nedáva priestor na to aby ich krása zapôsobila naplno. Dnes už asi najrozsiahlejšou vystrihovačkou tohoto druhu je bazilika Sv. Mikuláša v Trnave, ktorú vydalo skromné vydavatelstvo „SVAP“. Určite sa k téme architektúry v budúcnosti vrátim.

Obrázok
Bazilika Sv. Mikuláša v Trnave, vydavatelství SVAP.


13) Velmi zajímavým modelem je Švýcarská lanovka vydaná v edici miniZENIT. Zajímavý model doprovázela možná ještě zajímavější soutěž. Když se provozovatelé švýcarského horského střediska, kde předloha lanovky funguje, dozvěděli o této vystřihovačce, vyhlásili spolu s redakcí Zenitu soutěž o nejlépe slepený model. Hlavní cena byla naprosto luxusní – pobyt právě v onom středisku. Pamatujete si ještě, jaká byla účast a kolik se sešlo modelů? A setkal jste se s výhercem po návratu ze Švýcarska?

Projekt lanovky vznikol úplnou náhodou. V redakci hľadali niečo na zimnú tému, naviac niečo, čo sa nevidí len tak. Tak sme skúsili lanovku. V poľskom časopise „Technika mládeže“ som objavil obrázky lanovky vo švajčiarskom Grap Laax a bolo rozhodnuté. Prototyp modelu ležal na stole v redakci a keď ju pri jednej návšteve zbadal priateľ Ondreja Buchana, ktorý pracoval pre nemenovanú cestovku pre tento región, bolo o jedno rozhodnutie viac. Ak sa nemýlim, modelov sa zišlo asi tak 25, po termíne uzávierky možno ešte viac. Podstatné bolo to, že dobrá vec sa podarila. S výhercom som sa sice nestretol, ale viem, že to bolo chlapčiatko, ktorému výlet určite pomohol.

Obrázok
Lanovka vyšla v edici miniZENIT. L. Jakubčo si k němu nakreslil obálku, stejně jako L. Badalec.
Tato funkční vystřihovánka se dočkala před několika lety vydání i v ABC.



14) Do Elektrón-Zenitu přispěl 4 vystřihovánkami lokomotiv Jozef Tarda. Můžete něco více prozradit o tomto autorovi? V jednom z čísel Zenitu jsem narazil na nějakou výsledkovou listinu z modelářské soutěže, kde figurovalo i jméno právě pana Tardy a dokonce byl z Nové Spišské Vsi, kde také bydlíte.

Áno Jožko Tarda je môj dlhoročný, už nielen modelársky priateľ. V poslednej dobe sa stretáme zriedka. Čo ma mrzí viac, už nemodeluje napriek tomu, že spod jeho rúk vyšlo niekoľko celkom podarených modelov. Pôvodne robil voľné modely a môžem povedať, že má ma tak trochu na svedomí v dobrom slova zmysle. Vystrihovačky tvoril na môj popud a mojou pomocou, výhradne železničné modely, nakoľko pôvodným povolaním bol železničiar. Dnes už je na dôchodku.

**** Náhled na vystřihovánky lokomotiv J. Tardy najdete u Standy F. ZDE na začátku poslední čtvrtiny povídání.


15) Přešel jste jako většina autorů z ruční tvorby na počítačovou. Počítač má určitě spoustu výhod, ale vidíte zde i nějakou nevýhodu oproti ruční kresbě?

Pokrok vo výpočtovej technike zasiahol i do tvorby vystrihovačiek. Určite nespornou výhodou je to, že nemusíte zháňať vhodný papier, tuše i farby, nemusíte opravovať neúmyslné „kaňky“, nemusíte do únavy prekresľovať niekoľko rovnaných dielov a podobne. Jako určitú nevýhodu chápem akési odosobnenie, skrátka strojová výroba. Snažím sa preto o to, aby celkový koncept vystrihovačky bol osobitý, aby bolo na prvý pohľad jasné, kto to má na svedomí bez toho, aby sme prečítali tiráž.


16) Je nějaký z modelů z éry časopisu Zenit, který považujete za svůj tak trochu nejpovedenější nebo nejzajímavější?


Nemám taký model, všetky sú mi i po rokoch veľmi blízke. Je to asi rovnaké, jako keď sa opýtate mamy, ktoré dieťa je jej najmilejšie. Každý model predstavuje pre mňa určitý stupeň poznania i životnú etapu, ak to máličko preženiem.

Obrázok Obrázok
Myslím, ale že mezi ty mezi nejatraktivnější modely můžeme zařadit korunovační kočár ruské carevny Kateřiny II., motocyklového pradědečka Reitwagen a jeho
dnešního následovníka značky Suzuki. A dále i raketu Saturn 1B. Všechny tyto vystřihovánky najdete v novinkové knize Papierové modely.
Suzuki a Saturn ovšem počítačově překresleny.



17) A je nějaká vystrihovačka, se kterou jste se nečekaně natrápil? Ať již šlo o obtížné shánění podkladů, či se nedařilo při samotném kreslení?

Určite trápením boli začiatky, nakonec je to aj na nich vidieť, ale s pribúdajúcimi skúsenosťami už ostala iba radosť, ktorú odovzdávate iným. S podkladmi to bolo rovnaké, ale v dnešnej dobe internetu aj tú nastal prospešný zlom ak beriem v úvahu okrídlenú vetu : „Na webe je všetko !“


18) Jak s odstupem času vzpomínáte na spolupráci a atmosféru v redakci? Určitě máte i nějakou „veselou příhodu z natáčení“.

V redakcii „Zenitu“ sa zišla výnimočná partia zapálených ľudí, čo sa zrejme odrazilo i na obsahu časopisu i jeho technickém hodnote, naviac nás modelárov brali úplne vážne. Dotiahli sme to do takej „dokonalosti“, že radakcia si urobila výjazd na súťaž do poľskej Olešnice. Myslím, že nocľah na manželských posteliach i poruchu na prevodovke auta pri spiatočnej ceste niekde v severných Čechách a následnú dopravu vlakom môžem s odstupom času pokladať za veselú príhodu. Úsmev vyvoláva i natáčanie televíznej relácie „Crn-crn“, kde moje, hádam všetky vety, začínali slovkom „NO !“.

Obrázok Obrázok
Další kresby od L. Jakubča. Titulka k jeho druhému miniZENITU Monster Truck a obrázky již výše připomínaných motocyklů.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 22 Feb 2013 21:45

19) Je nějaká předloha, již si nakreslíte tak trochu hlavně pro svoji radost (= takový autorský vysněný model)?

Asi každý, nielen modelár, má svoje vytúžené méty. Pokiaľ mám hovoriť o papierových modeloch, určite sú to modely typu „streep down“. Určite ako predvoj bude autorský model, možno neskôr i vystrihovačka. Modely tohoto druhu sú zriedkavé a medzi „papierákmi“ asi dvojnásobne.


20) Ještě se vrátím na začátek k Vaším modelům, které jste si kreslil sám pro sebe. Vedle všech musím zmínit historickou loď Vasa. Která se dostala až do lodního muzea ve Švédsku? Můžete nám prozradit, o jaké muzeum se konkrétně jednalo a jak se dozvěděli o Vašem modelu a kdy Vás oslovili?

Modeláři sú zvláštna odroda, ktorá si vždy našla cestu. Myslím si, že aj v neďalekej minulosti sme nachádzali spôsoby cezhraničnej spolupráce s kýmkoľvek. Model Vasy vznikol jako súťažný model pre Olešnicu. Chcel som ukázať iný spôsob spracovania, než aký používali poľský modelári. Oslovilo ma námorné muzeum v Gdaňsku, ktoré o existenci môjho modelu vedelo, naviac toto múzeum bolo zberným táborom modelov strednej Európy pre medzinárodnú výstavu vo Švédsku v múzeu Vasy. Okrem toho model absolvoval i putovnú výstavu modelov z papiera, ktorú organizovalo námorné muzeum v nemeckom Bremerhavene.

Obrázok
Loď Vasa. Z výstavy v polské Olešnici 2010. Foto Vojta Volný - FreeVoj.
Stránky muzea Vasy v češtině



21) Nakreslil jste kostelík z Vašeho domovského města Nová Spišská Ves. Vyšel ve Fifíku, objeví se v knize Vašich vystrihovaček, a vydalo ho zvlášť i samo město. Je v plánu ještě nějaký model předlohy ze Spišské Vsi?

Mám pripravený bohatý obrazový i výkresový materiál starého mesta Spišská Nová Ves, určite sa k tejto téme vrátim. V roku 2008 som začal pracovať na ručne zhotovenom modeli mesta, samozrejme z papiera v mierke 1 : 750 pre Spišské muzeum. V súčasnosti model obsahuje do dvesto domov a historický stred mesta. Model je vystavený v kulturnom multicentre mesta a niečo z toho neskôr určite pripravím aj pre publikovanie.

Obrázok Obrázok
Kostel v Nové Spišské Vsi. Vyšel nejdříve ve Fifíku, najdete ho v knize vystrihovaček pana Jakubča a vystrihovačko vydalo i samotné město Spišská Nová Ves - na fotce. A autor s výtiskem.

Obrázok
Langweil, Vyškovský, Jakubčo...Ladislav Jakubčo nad rodící se papírovou Spišskou Novou Vsí.


22)A když už jsme nakousli autorskou knihu vystrihovaček – na co vše se můžeme těšit? Prozradíte více?
Knižka vystrihovačiek vznikla úplne neplánovane a vo veľmi krátkom čase. Pôvodne mala obsahovať 50 modelov rôzneho druhu predlôh i náročnosti. Konečná podoba je výsledkom kompromisu medzi ekonomikou a technickými možnosťami. Koncipovaná je jednak tematický, ale aj obsahovo, aby skrátene prestavila viac jako 30 ročnú tvorbu. Vyskytujú sa tu teda modely chronicky známe, ale i modely, ktoré doposiaľ neboli nikde publikované. Niektoré modely prešli inováciou na základe ohlasov od modelárskej pospolitosti, dúfam, že k prospechu. Vzhľadom na to, že som mal na prípravu k dispozícií dva mesiace, nebude obsahovať príliš veľa zásadných chýb. Tiež dúfam, že „autograder“, či „Saturn 1B“ v počítačovém podobe potešia všetkých, aj pamätníkov.

Obrázok Obrázok
Po Mariánovy Hlaváčovy se souborné knihy vystrihovaček dočkal i Ladislav Jakubčo, vydána byla ve spolupráci autora, Fifíka a vydavatelství Perfekt. V knize najdeme zpracovanou i neotřelou předlohu autogrejdr SHM 5 125 C Baukema. Původně vyšel ručně kreslený v Zenitu Pionierov, nyní přepracovaný na PC. Z dob Zenitu v knize najdeme i již zmíněné vystřihovánky jako raketu Saturn 1B, motocykly Reitwagen a Suzuki, švýcarskou lanovku a korunovační kočár.
Náhled na původní kresbu autogrejdru u Standy F. ZDE uprostřed vlákna.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 22 Feb 2013 21:48

Ladislav Jakubčo a jeho vášeň - letadla...

Obrázok Obrázok
1. Muzeum v Krakow
2. Modelařina? To je takový koníček ideální do bytu.


Obrázok Obrázok
Piper J3C - příprava na start a rolujem


Obrázok Obrázok
1. Ladislav Jakubčo, cvičný motorák a v pozadí Spišská Nová Ves s dominantou kostelní věže.
2. Zkouška motorového paraglaidingu


Obrázok
I na letišti vyhládne, a tak tradiční slovenské halušky přijdou vhod.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 10 Mar 2013 19:33

Ing. Arch. Marián Hlaváč

Půl roku po první vystrihovačce v Zenitu Pionierov od dua L. Badalec - L. Jakubčo a několika jejich dalších prací se modeláři setkali s novým jménem napsaným na závěr návodu. Byl jím Marián Hlaváč, poslední z trojice ústředních autorů objevujících se na stránkách Zenitu. Jeho prvním uveřejněným dílem byl větrný mlýn. Asi nikdo z mladých čtenářů-modelářů netušil, že autor je jen o pár let starší, než oni. V době uveřejnění první vystrihovačky byl Marián Hlaváč teprve 16. letý "teenager". Zenit Pionierov s mlýnem vyšel v červnu 1988. A jednoduchými počty zjistíme, že tedy Marián Hlaváč oslaví letos 25 let své autorské kariéry. V éře tvorby pro Zenit nakreslil několik modelů techniky, ale do podvědomí se zapsal především jako autor architektury. A jeho baráčky a chalupy patří opravdu mezi to pěkné, co stojí za to si z papíru postavit.
Ještě před zánikem Zenitu (1998) se Marián Hlaváč na krátký čas autorsky odmlčel. Poslední jeho vystřihovánka Levočské radnice vyšla na začátku roku 1996. (Později vyšly ještě Vinohradnické stavby, ovšem to šlo pouze o reedici.) Ale již od roku 97 a především 98 začíná spolupracovat s časopisem Fifík. Zde se již věnuje především modelům techniky. Šlo především o jednoduché modely, určené stejně jako Fifík dětem. Před pár lety Marián Hlaváč odložil grafické programy, a svůj volný čas věnuje rodině. Modelářské dění nesleduje uplně do detailů, ale rozhodně mu nechybí reálný pohled na současný stav papírařiny. Ale třeba se zas někdy dočkáme nějakého domečku či jiného modelu.


1) Vaší první vystrihovačkou, jež se objevila na stránkách Zenitu Pionierov byl větrný mlýn. Ale pokud se podíváme na kvalitu celkového zpracování jednoho listu vystřihovacích dílů, asi to nebyla Vaše vlastnoručně kreslená prvotina. Kreslil jste si již dříve modely pouze pro sebe?

Áno, už dva-tri roky pred nakreslením prvej vystrihovačky som začal robiť prvé pokusy s kreslením. Z ABC som totiž lepil iba modely pána Vyškovského - formule, ľudovú architektúru, stavebné stroje a požiarnu techniku, iba výnimočne aj iné modely a od iných autorov. Takže modelov, ktoré ma zaujímali nebolo veľa a iné zdroje okrem ABC som nemal. Preto som začal skúšať niečo nakresliť, najskôr neúspešne, ale tri modely som dotiahol do úspešného konca - dve ľudové stavbičky (drevenicu a zvonicu) a F1 McLaren MP4/2 Nikiho Laudu. Bolo to kreslenie systémom pokus-omyl. Keď nejaká zostava dielov "nesadla", všetko som kreslil znova. Ďaľší problém som mal s vyfarbovaním dielov, takže veľa dielov som zničil ešte vo fáze kreslenia. Žiaľ, z týchto modelov sa nič nezachovalo...

Obrázok
Ukázka 1. uveřejněné vystrihovačky Mariána Hlaváče - větrného mlýnu.
Foto Standa F.. Deformovaná ostrost je důsledkem použití jen části Standovi původní kvalitní fotky.



2. A pak již následovala vystrihovačka/-ky, které jste nabídnul redakci Zenitu?

Ne ne. Môj prvý dotiahnutý pokus o klasickú vystrihovačku smeroval do ABC. Bola to Chalupa zo Španej doliny, predchodca druhej varianty neskôr vydanej v Zenite. Model som poslal do ABC bez akéhokoľvek predchádzajúceho dohovoru. Kresba bola rovnaká ako u prvých modelov neskôr vydaných v Zenite. ABC však vôbec nereagovalo, ani vystrihovačku nevrátilo, asi v duchu informácie z tiráže - "Nevyžiadané príspevky nevraciame".

Obrázok Obrázok
1. Chalupa zo Španej Doliny již v pozdější verzi vydané v časopise Zenit. Slepení a foto modelu Miloš Drábek - Miloš D.
2. Možná zrovna chalupa č.p. 25 byla Mariánovi Hlaváčovi předlohou pro vystrihovačku. Foto ze stránek http://flog.pravda.sk/pokus-o-foto.flog?foto=160985.



3) ABC tedy nevyšlo. Na Slovensku ovšem začal časopis Zenit uvěřejňovat vystrihovačky, zkusil jste oslovit i tuto redakci. Bylo Vám tehdy nějakých 16 let - jednal jste podruhé s mladickou odvahou, nebo jste měl jak by se dalo říci „trému“? A vybavíte si ještě první kontakt s pracovníky redakce? Např. šéfredaktorem Ladislavem Györffy, nebo Odrejem Buchanom, člověkem zodpovědným za vystrihovačky.

V dobe, keď som kontaktoval Zenit, som už mal nakreslené dva, či tri modely. Nechcel som už riskovať zaslanie kresieb, takže prvý kontakt bol telefonický, so šéfredaktorom Ladislavem Györffym. Na moje potešenie pán Györffy navrhol stretnutie na svojej chalupe (rodičovskom dome?) v obci neďaleko Nového Mesta. Na stretnutie si už veľmi nespomínam, obavy určite boli, pomohla mi však uvoľnená a neoficiálna atmosféra stretnutia. Vyjadrenie pána Györffyho bolo asi pozitívne. Myslím si, že to bola šťastná zhoda okolností - Zenit chcel vydávať vystrihovačky, autorov bol na Slovensku nedostatok a snáď bolo v mojich kresbách vidieť určitý potenciál.
Nasledovalo stretnutie v redakcii a vybratie prvého modelu na vydanie...


4) A jak se Vám spolupracovalo s redakcí nadále po čas existence časopisu?

Spolupráca bola bola vždy bezproblémová a po istom čase už priateľská. Časopis bol nový, s vystrihovačkami veľa skúseností nebolo a myslím, že neexistovala nejaká jasná vystrihovačková koncepcia. Redakcia mi nechávala voľnosť pri výbere predlôh, takže som kreslil, na čo som mal chuť a čo ma bavilo. Pestrosť modelov bola asi prirodzene zabezpečená tým, že prispievalo viac autorov s rôznym zameraním.
Až v neskoršom období sme diskutovali o predlohách, tak vzniklo (nedokončené) letisko, Radnica v Levoči alebo MiniZenit so stavbami historickej Bratislavy.
Obrázok
Radnice v Levoči, a z Bratislavy kostel sv. Mikuláša a Michalská vež. Foto Standa F.


5) Inspirací pro rukopis Vaší kresby byly vystřihovánky z dílny arch. Vyškovského. Ale nějaké rady - jak správně na samotné kreslení, Vám do začátku dal také Ladislav Badalec. Ve Vás se tedy propojilo to odkoukané od architekta s radami od hlavně technického Ládi.

Inšpirácia kresbami arch. Vyškovského bola jasná. Na nich som vyrástol, vždy ma fascinovala tá kombinácia perfektnej kresby, primeranej náročnosti a veľmi príjemnej štylizácie modelov.
S Láďom Badalcom som sa prvýkrát stretol na súťaži papierových modelárov v Bratislave. Sedeli sme nad kresbami aj zlepeným modelom JPS Lotus 98T a vtedy som sa dozvedel množstvo cenných informácií, ako postupovať pri tvorbe vystrihovačky - napínanie papiera, odpichovanie dielov pri ich rozložení na plochu stránky, farbenie anilínovými farbami... O mnohých fintách som dovtedy netušil. Nevedel som, že existujú kvalitné papiere, propisoty, ... a tiež som nevedel, aký problém bude zohnať ich. Dovtedy bola moja výbava veľmi jednoduchá, doslova za 5,- Kčs - ceruzka, tuš, pravítko, kružidlo, vyťahovátko z otcových školských čias (neskôr lievikové perko), temperové farby, štetec.
Kvalitatívny vzostup bol napriek cenným Láďovým radám asi dosť pozvoľný, prelom nastal až po získaní kvalitných pomôcok.


6) Již dříve jste v rozhovoru s kolegou Standou Fajkusem prozradil, že vedle architektury patřily k Vaším nejoblíbenějším modelům, které jste lepil z ABC, i rychlé vozy F1. Sám jste dokonce 3 vozy (JPS Lotus 98 T-Renault, Camel Lotus 99 T Honda, Marlboro McLaren MP 4/4 Honda) hned z počátku své autorské kariery nakreslil. Ale proč zůstalo pouze u těchto 3 vozů?


To neviem. Všetky tri vozy F1 pilotoval Ayrton Senna, môj obľúbený jazdec, v McLarene zostal ešte niekoľko sezón, takže som asi nemal potrebu nakresiť nejaký iný model F1. Až po rokoch, keď som spoznal veľkého fanúšika F1 a skvelého modelára Ivana Ľuptáka, začal som uvažovať o ďaľšej formuli. Ale ako som sa na ňu chystal, zistil som, že je tu už pár autorov, ktorým v tejto oblasti nemôžem konkurovať, takže to nemá zmysel :-)

**** Náhled na vystřihovánky vše 3 vozů F1 z dílny M. Hlaváče u Standy F. ZDE hned pod první sadou fotek baráčků.
Obrázok
Vůz McLaren se mi dostal do rukou vícekrát. U jednoho exempláře zařádil tiskařský šotek,
když některé černé plochy jsou "přelity" modrou barvou. Pro porovnání dobrý x špatný výtisk - viz žluté šipky.
Kolik jednotlivých výtisků takto tiskárna vylepšila, toť otázkou.



7) Vedle efjedniček jste se v začátku pustil i do 2 autoveteránů (Packard 1912, Oakland 1928 roadster). Pletu se, pokud usuzuji, že i zde Vás ovlivnily modely arch. Vyškovského, jehož autoveterány patří mezi to nejlepší z jeho modelů techniky? Minimálně ten Packard tomu hodně napovídá.

Autoveterány sa mi vždy veľmi páčili a v období môjho aktívneho lepenia boli veľmi "nedostatkovým tovarom", takže pod vplyvom skvelého modelu Thomas Flyabout z dielne pána Vyškovského (k iným som sa v tej dobe nedostal) som sa rozhodol nakresiť niečo aj ja.
**** Náhled na 2 autoveterány Mariána Hlaváče u Standy F. ZDE kousek pod formulemi.
Obrázok
Vedle 3 formulí a 2 autoveteránů zpracoval Marián Hlaváč i 2 moderní osobní automobily.
Volvo 760 v tmavozelené barvě celkem splývající s modrou barvou oken tiskárna vytikla
mizerně, čímž výsledný model dost znehodnotila. Naopak bleděmodrý Rover 825i Sterling
je hodně povedené fáro.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 58

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 19 Mar 2013 21:24

8. Nakreslil jste pro Zenit i několik dalších modelů techniky, ale Vaší doménou z éry tohoto časopisu je bezesporu architektura. Přivedly Vás k architektuře právě modely, nebo jste obdivoval venkovské chalupy i majestátné hrady už jako kluk bez ohledu na modely?

Už v detstve som navštívil zopár hradov, zámkov, ale aj skanzenov na Slovenku. Ale myslím, že väčší vplyv na mňa mali práve modely architektúry z ABC, ktoré som začal lepiť ako 8-ročný. Tam začal môj vzťah k historickej a ľudovej architektúre, neskôr aj k architektúre všeobecne, čo časom vyústilo až rozhodnutiu študovať architektúru.

Obrázok
Ukázka několika vystrihovaček staveb z dílny M. Hlaváče.


9. K architektuře Vás přivedla hlavně modelařina, kreslil jste si vlastní formule. Modelařina tedy velmi ovlivňovala celkově Vaše zájmové volnočasové aktivity?

Moje záujmy boli od detstva silne ovplyvnené práve vystrihovačkami a časopisom ABC. Takže aj všetky modely v začiatkoch mojej tvorby boli odrazom mojich záujmov, a ako som už spomínal, kreslil som, čo ma zaujímalo, čo sa mi páčilo a na čo som mal práve chuť.
Okrem toho som bol aj vášnivý zberateľ modelov Matchbox, neskôr aj iných, a istý čas som lepil aj plastikové kity áut a motoriek.

Obrázok
A ukázka téměř všech automobilových modelů. Chybí pouze jedna formule.


10. Modely baráčků jste zpracoval z různých končin celého Československa. Jak jste hledal inspiraci pro svoji tvorbu? Zaujali Vás třeba jen nějaké fotky a články, či jste předlohy pro své modely sám nejdříve navštívil osobně?

V začiatkoch tvorby bol často inšpiráciou iba článok s niekoľkými fotografiami. Modely ľudovej architektúry mali tú výhodu, že sa dali voľne štylizovať, prvky z rôznych regiónov sa prelínali a môj prístup k spracovaniu bol dosť voľný a nezaťažený, asi vzhľadom na vek a nedostatok informácií a vedomostí. Podstatné bolo nadšenie.


11. Stylizace se dala celkem bezproblémově využít u lidové architektury. Ale jak to bylo s modely konkrétních předloh? Tam se již dá stylizovat převážně jen směrem k lehké slepitelnosti, aby zůstala podoba s originálem.

V neskoršom obdbí som sa snažil získať viac podkladov, hlavne u stavieb, ktoré boli "skontrolovateľné". Takže napr. Kostol sv. Mikuláša alebo Michalskú vežu som si podrobne obhliadol, zameral aspoň základné zmerateľné rozmery a nafotil. S prípravou fotodokumentácie niekedy pomohol pán Buchan. Levočskú radnicu som navštívil, nafotil a cez pána Jakubča sa podarilo zohnať aj dokumentáciu od pamiatkového úradu. Napriek tomu mi na vystrihovačke unikol jeden portál - v podjazde pod vežou :-)
Naproti tomu napr. Vodný mlyn bola úplne vymyslená stavba.

Obrázok
Vodní mlýn ještě se zvonicí z Oravy vydal v reedici na konci 90. let Pavel Skokan ve svém Mega Graphicu.
Stejně tak vyšly ještě sešity se závodním vozy Matra a Dragster.



12. Je některý z modelů nakreslených pro Zenit, a je jedno jestli baráček nebo autíčko, jež je pro Vás jak se říká „srdcovka“?

Levočská radnica. Bol to taký najpoctivejšie pripravený model a strávil som nad ním strašne veľa času. Len ma mrzelo, že rozsah vystrihovačky už neumožnil spracovať viac plastických detailov - okná a portály boli iba nakreslené, zredukoval som počet komínov. A ešte jedna vec ma trápila - po predchádzajúchich zlých skúsenostich s poškodením alebo stratou originálnych kresieb v tlačiarňach som nevymaľovával originálnu perovú kresbu, ale kópiu. Tento postup som použil i viackrát, čo vzhľadom na vtedajšie nekvalitné kopírky viedlo k nepresnostiam vo vystrihovačkách. (*)
Mám rád aj moje prvé modely - so všetkými nedokonalosťami. To nadšenie a chuť do kreslenia už nikdy neboli také veľké.
(*) Zde se můžeme pozastavit a zamyslet se nad možností betatestů v té době. Autor měl na výběr ze 3 možností. Nakreslit vystřihovánku a doufat, že nikde neudělal zásadní chybu a nic nekontrolovat. Další variantou bylo nakreslit vystřihovánku 2x, a z jedné kresby slepit kontrolní model. Což znamenalo 2x tolik věnovaného času 1 modelu, který chyběl pro tvorbu zas již dalšího. Pan Vyškovský tomu byl dokonce nucen, aby bylo co fotit na obálky sešitů Albatros. Nebo autor mohl udělat kopii a kontrolní stavbu provést z této kopie. Sami víme, jak nejistá je kopie v dodržení rozměrů i dnes, natož před 25 lety. Inu, neměli to páni kreslíři jednoduché...

Obrázok
Foto slepené Levočské radnice je již výše, tak nyní pro porovnání skutečná stavba.
Tématicky k letošnímu jaru i se sněhem. Foto použito ze stránky http://www.galeriaslovakia.sk/Upload/Image/Galeria/304/6110B.jpg.



13. A našel se naopak některý model, který jste tehdy proklínal? Nedařilo se shánět podklady, nedařilo se samotné kreslení, nebo si jinak vystrihovačka s Vámi hrála jak kočka s myší?


Nepreklínal som modely. Najviac si spomínam na boj s nekvalitným papierom a tušom, ktorý sa rozpíjal. Takýto boj som zažil napríklad s veteránom Oakland. A v počiatkoch som pravidelne bojoval aj s farbami. A formule - tam som bojoval s reklamnými nápismi :-)


14. Většina vystrihovaček byla na 2 stránky, což bylo krom jiného i z důvodu omezení pro rozsah ze strany redakce. Rozsáhlejšími počiny byl třeba kostel sv. Mikuláša, letištní terminál a již zmíněná Levočská radnice. Vyhovovali vám tedy právě ty méně rozsáhlé vystrihovačky? Nebránila Vám limitace rozsahem v jakémsi autorském vyžití v rozsáhlejších projektech?

Tie dvojstranové vystrihovačky boli vtedy štandard, takže som to bral ako fakt. Nemal som pocit, že by ma to obmedzovalo a že by som chcel kresliť rozsiahlejšie modely.

Obrázok
Jeden z těch rozsáhlejších projektů v Elektrón-Zenitu na pokračování - Letiště.
Kresby modelů letadel se chopil Ladislav Jakubčo, Marián Hlaváč se pustil do letištního terminálu
(inspirace letištěm ve Frankfurtu nad Mohanem). I Marián Hlaváč v tomto projektu nakreslil pár letadel.
Jednalo se o historické kusy, vystavení na terminálujakožto "muzejní exponáty".



15. Možná se pletu, ale jste asi jediný z autorů architektury, jenž modelářům nenabídl žádný hrad a vlastně jen jeden zámeček (Kaštieľ Dolná Krupá). Co je důvodem této anomálie:-) ?


Neviem. Možno práve ten rozsah. Ale v tom období to nebolo bežné. ABC vydalo iba Litice, o modeloch z Albatrosu som sa dozvedel až neskôr, na Slovensku neboli dostupné.
Neskôr bolo obdobie, že som o tom aj uvažoval, ale zostalo to iba v teoretickej rovine. Možno niekedy...

Návrat na "Literatúra // Literature"

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 1 neregistrovaný