Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Moderátor: Trak-Tor

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 57

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 27 Mar 2013 19:48

16. Mnoho modelů jste doplnil i o 2D kresbu předlohy. Věnoval jste se malování více, nebo jste svými kresbami pouze doprovázel návody vystrihovaček?

Tých kresieb k vystrihovačkám nebolo veľa. Vždy som bol viac technik ako výtvarník. Ale bolo obdobie, že som skúšal aj trochu kresliť a maľovať.
Obrázok Obrázok
Kresba k modelu kostelu s. Mikuláša z Bratislavy.
Rover 825i Sterling, Oakland 1928 Roadster, a Marián Hlaváč si jako pánové L. Badalec i L. Jakubčo nakreslil obálku ke svému miniZENITU Bratislavské stavby.



17. Architekturu jste se rozhodl nakonec i studovat a stát se tak profesionálem v tomto oboru. Využil (nebo možná zneužil) jste někdy svojí dovednost při studiu? Např. že by se model pro Zenit stal zároveň i doplňkem k nějaké Vaší vysokoškolské práci?

Model kaštieľa v Dolnej Krupej vznikol ako súčasť semestrálnej práce, ale už od začiatku bol pripravovaný tak, aby som ho mohol použiť aj ako vystrihovačku pre Zenit.
Obrázok
Kaštieľ Dolná Krupá. Slepení, foto a jeho zapujčení Miloš "Miloš D." Drábek.


18. Časopisu Elektrón – Zenit se bohužel v roce 97-98 začaly psát poslední čísla, a Vy jste přesedlal do časopisu Fifík, kde jste chrlil jeden model za druhým. Ale oproti Zenitu jste pro Fifík kreslil především modely techniky, a to snad ze všech kategorií a stavbiček bylo již opravdu poskromnu. Důvodem k tomuto obratu asi byla již Vaše profesionální dráha architekta, kdy jste s baráky byl v kontaktu celou pracovní dobu a vystrihovačky techniky byly tedy příjemný relax?

Medzi Zenitom a Fifíkom bola niekoľkoročná prestávka, iné záujmy a život bez papierových modelov. Spolupráca s Fifíkom začala oslovením zo strany redakcie. Následne sme veľa diskutovali o tématickej orientácii vystrihovačiek vzhľadom na cieľovú skupinu a súčasné záujmy detí a dali sme prednosť technike. S mojou profesiou to nesúviselo, bolo to smerovanie redakcie a mne to nevadilo.


19. V době aktivního kreslení pro Fifíka jste taky přešel z ruční kresby na počítačovou tvorbu. Což mnohé zjednodušší. Je ale něco, co Vám u počítačové kresby z té ruční tvorby schází?

Niečo sa veľmi zjednodušilo, hlavne konštrukcia a rozloženie dielov na stánku, tiež vyfarbovanie technických modelov. Vždy je možnosť všetko opraviť a upraviť. Ale logicky to vedie hlavne k tvorbe modelov techniky. Nostalgicky spomínam hlavne na ručné maľovanie modelov architektúry - štetec, anilínky, to sú staré dobré časy. Pritom tá možnosť je tu aj dnes, skombinovať počítačovú kresbu s ručným dokreslením a vymaľovaním, ale nikomu sa už do toho nechce.
Obrázok Obrázok
Ukázka tvorby M. Hlaváče pro slovenský časopis Fifík. Ale autorovi i tak nechybí jasný rukopis a dětska jistě modely zaujmou.


20. Momentálně Vás plně zaměstnává rodina, ale děti začnou být časem víc a víc soběstačnější a třeba najdete trošku času k tvorbě. Máte nějaký svůj vysněný model, který máte v plánu nakreslit?

Nie. Nerozmýšľam o tom a posledné 2-3 roky som prakticky nič nenakreslil. Mám pocit, že vo Fifíku som vyčerpal svoju energiu na tvorbu modelov, bolo ich veľa a v rýchlom časovom slede. Asi potrebujem dlhšiu prestávku. Uvidíme...

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 57

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 02 Máj 2013 18:17

Zenit byl časopis s vystrihovačkami, ale nebýt vystrihovaček, časopis by asi vycházel i bez nich (a v uplných začátcích tomu vlastně tak i bylo). Ovšem nebýt časopisu, vycházely by samotné vystrihovačky? Znali bychom jména jako Ladislav Jakubčo, Marián Hlaváč? Upřímně, asi ne. Nebude tedy určitě od věci vzpomenout vedle autorů vystrihovaček i na samotnou redakci. Tu tvořilo za celou, přibližně 10 letou existenci časopisu, několik šéfredaktorů, stálých zaměstnanců redakce, ale do časopisu přispívalo i mnoho externích spolupracovníků, odborníků z různých sfér. Dnes už by se kompletní seznam jmen dával dohromady horko těžko, pokud by to vůbec šlo. Zmiňme proto jména těch nejzásadnějších - šéfredaktorů a jejich zástupců. Z tiráží se můžeme dočíst tyto jména a jejich posty v toku času:

:arrow: 1. etapa - Zenit Pionierov: RNDr. Ladislav Györffy (šéfredaktor), RNDr. Marián Kečkéš (zástupce šéfr.), PhDr. Ondrej Buchan (jeden z redaktorů) a časopis vydával Slovenský ústredný výbor Socialistického sväzu mládeže vo vydavateľstve Smena.
:arrow: 2. etapa ještě v době Zenit Pionierov a porevolučním časopise pouze s názvem Zenit: RNDr. Marián Kečkéš šéfredaktor) , PhDr. Ondrej Buchan (zástupce šéfr.). L. Györffy se stal šéfredaktorem kolegiálního časopisu Elektrón.
:arrow: 3. etapa - Elektrón - Zenit: po sloučení 2 redakcí je šéfredaktorem RNDr. Ladislav Györffy a PhDr. Ondrej Buchan jeho zástupce. Časopis vydává Vydavateľstvo Smena.
:arrow: 4. etapa - závěr existence časopisu Elektrón-Zenit: težký úděl dovést již odsouzený časopis do posledních čísel byl svěřen šéfredaktorovi Ing. Františku Kaveckému. Vydavatelem Fond detí a mládeže a Hotely mládeže SLOVAKIA, a. s..
(Jak si můžeme všimnout, ač šlo o dětské časopisy, v redakci pracovali vzdělaní lidé. I to mělo určitě vliv na vysokou kvalitu obsahu časopisu.)

Obrázok

Zenit dnes již nevychází, ovšem proč i tak nevzpomenout vedle vystrihovaček trochu i na obsah samotného časopisu. Pro některé to bude třeba zajímavé zavzpomínání, jiní naopak budou moci porovnat dnešní časopisy s tím, co vznikalo před 20 lety. Oslovíme i několik lidí, aby zavzpomínali na dobu časopisu krátce před revolucí, jak život časopisu ovlivňovala společenská a hospodářská situace po revoluci na začátku 90. let, a jak vlastně pracoval takový redaktor v době, kdy neexistoval internet a Facebook. Jelikož se k Zenitu dostanu (narozdíl od ABC) jen náhodně jako sběratel, neubráním se jeho srovnání s našim ABC. Nejde o to říct jestli ten nebo ten časopis byl lepší. Spíše o zajímavé porovnání, jak podobný obsah oba časopisy pojmuly po svém (Jak se říká, když 2 dělají totéž, nemusí to být totéž.).

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 57

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 02 Máj 2013 18:24

Musím se přiznat, že je mi velkou ctí vám nyní poskytnout zavzpomínání velmi významné osobnosti, jednoho z těch nejpovolanějších. Je jím samotný šéfredaktor, pan
PHDr. Ladislav Györffy

Pokúsim sa vám priblížiť atmosféru, v ktorej Zenit vznikal, ako sa vyvíjal, čo sa mu podarilo, čo nie a vy si z toho môžete vybrať odpovede na otázky, ktoré ste poslali môjmu dlhoročnému priateľovi a spolupracovníkovi Ondrejovi Buchanovi. (Dovolil jsem si ponechat text pana Györffyho kompletní, aby nevyprchala autentičnost vzpomínání.) Najprv chcem pripomenúť, že v Čechách i na Slovensku fungoval akýsi sovietsky model detskej a mládežníckej tlače, t.j. zhruba po dvoch rokoch si čitatelia objednávali alebo kupovali časopis o level vyšší. Na Slovensku sa začínalo Včielkou, pokračovalo Zorničkou, Ohníkom až po Kamarát. Mali sme aj 3 národnostné časopisy (ukrajinský a dva maďarské). U vás to bolo podobné, no navyše ste mali ABC, VTM a MS (Mladý svět). V snahe vyrovnať tieto rozdiely vznikol v roku 1973 časopis Elektrón (ako VTM) a v polovici 80. rokov prišiel rad aj na Zenit (ako ABC) a Mladé rozlety (ako MS).

A teraz trochu k mojej osobe.

Pomaly mi ide na 65 a takmer celý život som sa motal okolo mládeže. Či už 10 rokov ako vedúci pionierskych táborov, neskôr vysokoškolský učiteľ matematiky, potom redaktor, zástupca šéfredaktora a šéfredaktor vo Vydavateľstve Smena, a na záver ako riaditeľ Vydavateľstva Ekonóm pri Ekonomickej univerzite v Bratislave. Do Smeny som nastúpil v roku 1975 a pretože vzťahy s vydavateľstvom Mladá fronta boli v tom čase vynikajúce, spoznal som viacero výborných ľudí. Nie je žiadnym tajomstvom, že obe vydavateľstvá patrili pod SZM (SSM), a tak sme mávali časté porady, či už v ČR alebo v SR. Dodnes spomínam na Edu Škodu, Jitku Macháčkovú (obaja z VTM), neskôr Karla Soukupu, Honzu Krútu a viacerých ďalších. Priznávam, že sme mali dobré vzťahy aj s pánom Tomanom (ABC), lenže keď zo mňa urobili zo zástupcu šéfredaktora Elektrónu šéfredaktora Zenitu, bolo jasné, že môže vzniknúť aj pocit rivality, i keď dodnes tvrdím, že ABC je úžasný fenomén.

Iste si viete predstaviť všetky ťažkosti spojené so založením nového časopisu, najmä keď potenciálne mohol byť počet čitateľov ako v každej inej kategórii polovičný v porovnaní s českými. Z toho sa odvíjali ekonomické problémy, potrebná gramáž papiera, farebnosť atď. Mojím prvým redaktorom bol Ondrej Buchan, s ktorým sme pribrali ďalších väčšinou prírodovedcov ako interných redaktorov, a začali budovať kolektív externých autorov. Pochopiteľne, mnohí z nich boli našimi osobnými priateľmi, dnes sú to profesori, rektori, a iné osobnosti vedy a techniky. Bez problémov sme spolupracovali s ľuďmi, ktorí v tom čase z nejakých hlúpych dôvodov nemali pracovne vplývať na mládež (seriál článkov o programovaní v jazyku BASIC). Nikdy sme sa nepýtali, či môžeme niečo uverejniť, a tak sa stalo, že nám prakticky všetko prešlo. Poznámky typu, že nás seriál o pobyte v prírode dosť pripomína skauting alebo, že amerických kalkulačiek máme akosi priveľa s porovnaním s inými, skôr vyvolávali úsmev.

Myslím si, že sme sa dobre zhostili našej úlohy v propagácii výpočtovej techniky, ktorú v tom čase základné a stredné školstvo dosť zanedbalo. Napríklad SZM prevzalo patronát nad vývojom stolového počítača PMD. Tak sa aj stalo, že po novembri 1989 našli zahraničné počítačové firmy slušne fundovanú počítačovo gramotnú mládež.

Obrázok
Zenit Pionierov, Elektrón, Elektrón-Zenit - časopisy, jež šéfredaktorsky vedl L. Györffy .


A teraz už konečne k vystrihovačkám.

Napriek pomerne pestrému obsahu sme stále cítili, že to ešte nie je ono a vlastne Láďo Badalec nás upozornil, že by nám vystrihovačky nemali chýbať. Samozrejme, bol tu problém s potrebou navýšiť honorárové prostriedky, vybaviť papier na hárkový ofset, pretože okrem vystrihovačiek sa tlačilo rotačnou tlačou, ďalej hľadať autorov atď. To už bola práca pre Ondreja Buchana, a postupne sme ponúkli vystrihovačky aut, lodí, rakiet, ale aj zaujímavých stavieb. Tri mená v tejto oblasti sú dominantné: Láďo Badalec, Laco Jakubčo, Marián Hlaváč, možno Ondrej pripojí aj ďalšie, ale to boli skôr ojedinelé práce. My sme si veľa vyberať nemohli, naopak boli sme našim priateľom vďační, že pre nás robili. Napokon, s Láďom Badalcom i Lacom Jakubčom sme mali ten najlepší kamarátsky vzťah, čo ja považujem za základ akejkoľvek tvorivej tímovej práce. Žiaľ, ďalší z mojich priateľov, archeológ dr. Lev Zachar, odborník na archeológiu, ale aj život indiánov, s ktorým sme mali veľké plány, nás navždy opustil v začiatkoch spolupráce.

Na záver jedna pekná spomienka. V ročníku 1989/90 sme uverejnili vystrihovačku MiG-29, ktorej dokonca predchádzala aj monografia tohto lietadla. Vtedy nás pozvali do jednej televíznej mládežníckej relácie, kde sme spoločne vymysleli zaujímavý fór: skutočný MiG letel vo vzduchu, pomaly sa blížil na pristátie a na záver vďaka šikovnému kameramanovi pristál na kancelárskom stole. Ale to už bol perfektný model Láďu Badalca a Laca Jakubča.

Všetko ostatné, zlúčenie časopisov a ďalšie zmeny už boli dôsledky novej ponovembrovej doby, takže v polovici 90. rokov časopis prirodzenou cestou zanikol a my sme začali na nových pracovných pozíciách. Ale spomínanie na toto obdobie bolo pekné.

Obrázok
Ze stránek Zenitu: Vlevo autor vystrihovaček Ladislav Jakubčo, vpravo šéfredaktor
Ladislav Györffy - oba v rukou drží perfektní model letounu Harrier právě od L. Jakubča.



So srdečným pozdravom
Laco Györffy
Naposledy upravil/-a medium v 02 Máj 2013 21:28, upravené celkom 3 krát.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 57

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 13 Jún 2013 20:07

Posledním z oslovených lidí, co měli co dočinění se Zenitem, je pan PhDr. Ondrej Buchan. V redakci byl od úplného počátku, až téměř do zániku časopisu. A tak po několika letech se stal logicky zástupcem šéfredaktora. Byl autorem mnoha článků z různých tematických sfér, ale hlavně byl i odpovědným redaktorem za sekci vystřihovánek. Tudíž i pan Buchan, ač ne jako autor, se svým způsobem zasloužil o to, že si děti na Slovensku mohly lepit zajímavé modely.

1. Váš titul prozrazuje úspěšné zakončení studia filosofie, jakou jste měl vidinu své profesní dráhy?

Študoval som súbežbne na dvoch fakultách Univerzity Komenského v Bratislave – filozofickej a prírodovednej so zameraním na filozofické problémy prírodných vied – predovšetkým však biológie. Bol to tzv. vedecký smer s možnosťou učiteľskej profesie na vysokej škole. Počas štúdia 1978-1983 však došlo v rodine k „malej politickej príhode“, po ktorej už nebolo spoločensky vhodné (ani možné) uplatniť sa nielen vo vyučovacom procese, ale ani v iných oblastiach, kde sa vyžadovala „politická bezúhonnosť“. Akékoľvek vidiny možných profesních dráh sa zredukovali na jedinú: zamestnať sa…


2. A jaké cesty osudu Vás přivedly do redakce časopisu Zenit Pionierov (a kdy – jestli přímo od začátku existence časopisu). Náplň časopisu, i Vaše články, se věnovaly technice a přírodě, všemožnému dění, novinkám a výstavám ve světě techniky, počítačů a vlastně i modelů, tedy ne až tak související tematicky s filosofií.

Našťastie sa našli ľudia s pochopením pre danú situáciu (paradoxne vo zväzáckom prostredí), predovšetkým Rudo Belan - vtedajší riaditeľ Smeny , vydavateľstva SÚV SZM, a neskôr aj môj šéfredaktor v Zenite a Elektróne Laco Györffy. Po dvojročnom pôsobení na poste redaktora pre periodickú tlač uvedeného vydavateľstva som sa vďaka Lacovej dôvere stal v poradí prvým redaktorom novozaloženého dvojtýždenníka o vede a technike. Dúfam, že som jeho dôveru nesklamal.

Obrázok
Atlasy ABC - přírodovědné i technické, kdo by je neznal.
I v Zenitu čtenáři našli něco podobného. Kartičky byly o něco větší, čimž jich bylo k tématu bohužel méně.
Ovšem tyto kartičky možná nebyly natolik sofistikované jako v ABC, ale rozhodně jím nechyběla různorodost.
Rostliny, živočichové, vodopády, dinosauři, a třeba i panenky.



3. Jak a u koho v redakci se zrodila myšlenka začít uveřejňovat na stránkách časopisu i papírové vystrihovačky?

Nebol som otcom tejto myšlienky, ako mladý začínajúci píšúci a fotografujúci redaktor som mal dosť starostí sám so sebou, bola to však a dodnes je pre mňa česť, že som túto oblasť dostal nastarosť od začiatku v roku 1986 až do konca mojich dní v redakcii v roku 1995.


4. Měl jste do té doby Vy sám nějaké osobní zkušenosti s papírovou modelařinou, třeba z časopisu ABC?

Žiadne skúsenosti, učil som sa od majstrov. Snažil som sa organizovať spoluprácu a pomáhať.


5. A jak to bylo s oslovení autorů? Tehdy jste byli v bodě nula. Na Slovensku v té době žádný veřejně známý a již publikující kreslíř vystřihovánek nebyl. A Zenit Pionierov byl časopisem, o kterém patrně nikdo nevěděl, že se chystá vydávat vystřihovánky. Jak jste tedy řešili „po kom sáhnout – koho oslovit“?

Vznik časopisu sa odkladal takmer dva roky, jeho „ideovo-politické zameranie“ alebo slušne povedané obsahová náplň sa však tvorila mesiace predtím v hlave môjho budúceho šéfredaktora. Mal vo veci jasno, že okrem iných nosných vecí, ako napr. PC gramotnosti a vystrihovačiek a monografií, by to nešlo. Vedel s kým hovoriť a našiel správnych ľudí.

Obrázok
Nechyběly ani křížovky a jiné všemožné lámače hlaviček a kvízy. Popravdě, nejsem snad úplně tupý jedinec,
ale tyto Zeniťácké luštěnky byly velmi náročné pro dětské hlavičky.
A nechyběly ani kreslené vtipy, různě umístěné v časopise.



6. Dvojice podepsaná pod první vystřihovánkou byla dobrou volbou. Ladislav Badalec – již zkušený autor mající na svém kontě vydané modely jak v Albatrosu, tak v ABC. A druhý Ladislav, pan Jakubčo byl (a stále je) naprosto famózním modelářem který si kreslil některé své modely sám. Tedy ideální kombinace. Byly po vydání několika prvních vystřihovánek pochybnosti, jestli dále čtenářům skládačky nabízet? Nebo byly ohlasy natolik pozitivní, že bylo naprosto jasné v uveřejňování vystřihovaček pokračovat?

Samozrejme, boli problémy, ktoré sa však týkali skôr formy (kvalita papiera, tlače, rozsahu), ale obsah bol prijatý veľmi dobre od začiatku, o tom sme nepochybovali.


7. Asi po 8 měsících od prvních vystrihovaček družic se objevil na stránkách Zenitu Pionierov větrný mlýn, pod kterým byl podepsaný Marián Hlaváč. Když se jeho práce dostala do redakce, rozmýšleli jste se dlouho, jestli vystrihovačku nabídnout modelářům?

Vôbec nie, chceli sme pestrosť, zaujať širší okruh papierových modelárov. Mali sme ponuky aj od iných mladých autorov, ktorí však ešte nedorástli na uverejnenie. Marián bol však nesporný talent, jeho práca mala už vtedy vysokú úroveň, veľmi dobre sa s ním spolupracovalo.


8. Asi Vás muselo překvapit, že autorem je teprve tehdy asi 16 letý mladík. Který se díky Zenitu Pionierov stal slavným autorem dříve, než nabyl plnoletosti.

Tvorcovia časopisu sa vekovo pohybovali v rozmedzí 25 až 40 rokov, externí spolupracovníci boli predovšetkým ženy a muži často v strednom ale aj vyššom veku, jednoducho skúsení ľudia. Aj preto je výskyt Mariána Hlaváča medzi nami spočiatku skutočne veľmi prekvapujúci. Na druhej strane však ukázal, že aj autor, ktorý je v podstate rovesník mnohých mladých čitateľov, dokáže poskytnúť vysokú kvalitu a môže byť inšpiráciou pre tvorivosť ďalších mladých talentov.

Obrázok
Atraktivnost článkům rozhodně nechyběla...

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 57

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 20 Jún 2013 08:07

9. Zenit Pionierov se stal prvním slovenským časopisem vydávající na Slovensku vystřihovánky od slovenských autorů, z nichž se Ladislav Jakubčo a Marián Hlaváč stali symboly slovenského papírového modelářství – známí a oblíbení jak na Slovensku, tak i v ČR, Polsku a určitě i u dalších modelářů za hranicemi domoviny.

Laco Jakubčo tam mal vynikajúcu povesť. Vďaka tomu sme sa dostali na modelárske podujatia v Česku i Poľsku.


10. Jediným záporem skvělých vystřihovánek byl papír, na kterém byly vytištěny. Až na opravdu pár výjimek se tiskly na stejném papíru jako celý časopis. Což bylo nejhorší v případě, kdy se jednalo o papír velmi slabý a hladký. Jak to tehdy vlastně na konci 80. a začátku 90. let fungovalo v tiskárnách s papírem? Pevný papír se pravidelně začal objevovat až od roku 1992.

Áno, bol to problém, ktorý nám čitatelia často vyčítali, a bol taký vážny, až ma prekvapovalo, že pri nás vydržali. Dosah redakcie na zmenu papiera končil v podstate pri návrhu na jeho zmenu. Orgány nadriadené Smene – nášmu zriaďovateľovi nepovažovali tento problém za dostatočne veľký, aby sa ním vážne a rýchlo zaoberali, preto bola cesta od myšlienky k činu veľmi dlhá.

Obrázok Obrázok
Redakce E-Z se vydala i na některé modelářské akce v Čechách. A na akci v České Lípě dokonce opakovaně. Čtenáře o svém výletu následně redakce informovala v krátkém článku.


11. Jak vlastně byl řešen námět pro vystřihovačky? Redakce oslovovala autory s konkrétními požadavky, co by měli zpracovat za předlohu, nebo naopak autoři měli volnou ruku a co přinesli, to přinesli? Či to bylo tak půl na půl a náměty vystřihovaček byli nápady jak Vás jakožto redaktora, tak i autorů?

Stretávali sme sa s autormi vystrihovačiek jednotlivo i s viacerími naraz na pôde redakcie i mimo nej. Plánovalo sa, na mesiace dopredu sme vedeli, čo ponúkneme strihajúcim čitateľom. Autori komunikovali spolu navzájom, prekypovali nápadmi, radili sa, čo bolo skvelé pre mladších a menej skúsených. Badalec s Jakubčom boli v tomto smere skvelí.

Obrázok
Modelářské monografie. Asi nejstálejší součást časopisu. Vycházely od začátku, až do uplně posledního čísla.


12. Přihlíželo se i k přáním modelářů z jejich dopisů, které se do redakce dostaly?

Čitateľ a jeho priania boli v rozhodovaní ako ďalej na prvom mieste. Samozrejme, nie všetko sa dalo z časových a priestorových dôvodov (periodicita a stranový rozsah) na papieri zrealizovať.


13. Je nějaká z vystřihovánek, jež se objevila na stránkách Zenitu / E-Z, která je i zpětně Vám (ač ne vlastně autorovi, ale redaktorovi za vystrihovačky zodpovědnému) nějak nejbližší - jak se říká „srdcovka“?

Srdcovka? To boli často až bláznivé nápady autorov, ktoré odzneli v neformálnom rozhovore o všetkom možnom, čo by bolo dobré pripraviť, keby bolo viac času… mnohé z nich mi pripadali nerealizovateľné s materiálom zvaným papier. A tí skvelí blázni to dokázali pripraviť a potešiť nášho čitateľa. Ak by som mal vybrať jednu konkrétnu? Nemôžem, uverejnili sme veľa výborných vecí.

Obrázok
Popagace vlastních produktů. Edice miniZENIT byly vystřihovací speciály.
Ty se ale dařilo tisknout na vhodný pevnější papír. Loko avšak nakonec vyšla později přímo v časpise.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 57

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 03 Júl 2013 19:14

14. Začal se psát počátek 90. let, naše země (stále Československo) byla po politické a zároveň společenské revoluci. Otevřely se hranice, a lidé si tak mohli dovolit to, co pro ně bylo do té doby nedostupné. Takže mnozí raději šáhli po zboží ze zahraničí a domácí produkty se staly druhořadé. A nevyhnulo se to určitě i časopisům – víc „IN“ a „COOL“ čtenáři byli ti, co se vytasili ve škole s časopisem mající původ v cizině. Jako třeba Bravo. Pro redakci Zenitu (již ne Pionierov) to muselo být hodně krušné období.

V Zenite, vzhľadom na jeho zameranie, nebolo veľa politiky. V tomto smere neboli potrebné veľké zmeny. S prívlastkom pionierov sme sa radi rozlúčili, už od jeho založenia sme ho považovali za obmedzujúci i zavádzajúci – nebol to náš hlavný džob, v štruktúre mládežníckej tlače na Slovensku už bol časopis s názvom Pionier a ten sa obsahovo stotožňoval s pionierskym hnutím. Za bývalého režimu mala väčšina časopisov (ak nie všetky) pre mládež do 15 rokov podporu ministerstva školstva, resp. kultúry až do takej miery, že školy mali odporúčanie odoberať tieto časopisy. V našom prípade to neplatilo, predplatné bolo výsostne dobrovoľnou záležitosťou. Naši čitatelia si bez problémov odobrali, resp. kúpili v stánkoch každé dva týždne takmer celý náklad časopisu – remitenda bola minimálna. Táto zdanlivá nevýhoda sa ukázala naopak výhodou v ťažších časoch po prevrate. Stále sa nám darilo presadzovať na trhu – čitateľský záujem pretrvával. Iná otázka bola ekonomika časopisu.


15. Východiskem z těchto finančních a existenčních problémů bylo sloučení redakce Zenitu a redakce vydávající obsahově podobný časopis pro starší čtenáře – Elektrón. Znamenalo to i návrat šéfredaktora Ladislava Györffyho.


Zlúčenie časopisov podľa môjho názoru malo viac pomôcť Elektrónu. Vychádzal v podstatne nižšom náklade ako mesačník a po otvorení mediálních hraníc to mal naozaj ťažké: Geo a National Geographic v českej mutácií a ,samozrejme, pravdepodobne väčší odliv čitateľov ku stále pestrejšej komercii. Zenit to, podľa mňa, až tak nepotreboval. Návrat šéfa ma však potešil a bol aj pre Zenit veľmi potrebný.

Obrázok Obrázok
V Elektrón-Zenitu (+/- v roce 91) vycházela na několik pokračování rubrika "Hudba pod napätím". Věnovaná byla jak sám název napovídá elektrofonickým nástrojům a jejich obsluhovatelům, syntezátorům, ale i dalším tématům z hudební sféry. Jako doplněk se v rámci rubriky často objevil v časopisu plakát. A to jak slovenských skupin, tak i zahraničních. Zmínit můžu třeba Norskou skupinu A-Ha. A hned vedle reklamy na miniZENITy (viz poslední fotka z minula) byl umístěn skvělý plakát skvělých synth-popových Pet Shop Boys :-).


16. Zbraní E-Z proti konkurenci byla kvalita a obsah článků. Čtenář se dozvěděl o zajímavostech pomalu z celého světa a naprostých novinkách hlavně z techniky. Články jsou atraktivní i dnes po 20 letech (a to i jako zajímavý svědek doby). Reportáže ze světových technických veletrhů, počítače, nejmodernější technologie snad ve všech oborech. Jak jste získával informace pro své články v době bez internetu?
Žili sme za oponou a toho cestovania mimo socialistický tábor veľa nebolo. V západnom svete som bol až v roku 1988 v rámci cesty na tzv. MBT (medzinárodný budovateľský tábor) vo Fínsku. Na mesiac som dostal 75 dolárov, väčšinu zhltli úschovne batožín. Cestoval som cez Moskvu, kde som týždeň načierno spával v Československej tlačovej agentúre na zemi pod telefaxom (vtedy mal veľkosť koncertného krídla), kým sa mi podarilo zohnať miestenku vo vlaku do Helsínk. Vo Fínsku som 10 dní pracoval na biofarme a zvyšok pobytu som sa venoval novinárskej práci. Nemať skvelý a uznávaný medzinárodný novinársky preukaz, bez peňazí sa nikam nedostanem. Vrátil som sa o tri dni skôr, už nebolo peňazí na jedlo. To sa však zdalo veľmi podozrivé naším i Sovietskym colným a pasovým orgánom: vrátiť sa skôr zo západu – vtedy to bolo nepredstaviteľné. S tým cestovaním to teda nebola až taká sláva. Dobré pramene informácií sa však našli vo vtedy ťažkodostupnej a pohotovejšej zahraničnej tlači a mali sme výborných a lepšie scestovaných spolupracovníkov. Po prevrate som bol služobne mesiac v Nórsku, Švédsku a znova vo Fínsku, na kratších cestách v Nemecku a vo Francúzsku…


17. Většina si může dovolat cestovat pouze o dovolené, Vy jste to měl vlastně tak nějak i v popisu práce. Na rozdíl od dnešních redaktorů, kteří díky internetu cestují většinou leda po síti a s bolavými zády jsou zavřeni ve své kanceláři. Vy jste na rozdíl od nich poznal kus světa na vlastní oči, a určitě Vás díky tomu práce ohromně bavila....?

Bola to najlepšia a myslím aj najzmysluplnejšia práca v mojom doterajšom živote. Nikdy som ju nepovažoval za prácu v zmysle akejsi povinnosti chodiť do práce a brať za to výplatu. Tešil som sa na každý nový deň v redakcii s kolegami a spolupracovníkmi, na každý kilometer služobnej cesty. Verím, že sme spolu s kolegami v Zenite, v Elektróne, či spojenom Elektrón-Zenite pozitívne pôsobili na stovky ba tisíce mladých ľudí, či už zábavou alebo poznaním. Tento pocit výplata nenahradí.

Obrázok Obrázok
Nedílnou součástí Zenitu i samostatného Elektrónu byly stejně jako u ABC komiksy. A pokračovalo se s nimi i po sloučení časopisu. Na první fotce náhled na některé z těch starších zeniťáckých ještě z konce 80. let. Na druhé fotce již z Elektrón-Zenitu nejdříve ukázka z Nemesis z hvied - k té vyšel od L. Badalce model hvězdoletu Magion (v miniZENITU, později i v ABC). Vpravo pak k výročí 500 let od objevení Ameriky v roce 1992 komiks Kryštof Kolumbus. Ten naopak doplnil Ladislav Jakubčo modelem plachetnice Santa Maria a nakreslil monografii celé Kolumbovy flotily. Bohužel, po doběhnutí Kolumba komiksy v E-Z dá se říci skončily.


18. Uvízly Vám některé z těchto cest výrazně v paměti? A to ať z důvodu tím jak Vás nějaký veletrh ohromil, či jste si mohl něco vyzkoušet na vlastní kůži či jste zažil něco naprosto nečekaného? A nemusí se jednat výhradně o zahraniční zážitky. Mnohdy člověka překvapí něco ve vedlejší vesnici.

Áno, oveľa väčšiu stopu vo mne zanechali zážitky z domácích akcií, na ktorých sa redakcia Zenitu podieľala nielen účasťou za účelom reportáže, ale bola pri ich založení ako krásnej tradície, či už v oblasti podpory prírodovedecky orientovaných expedícii, alebo súťaží a výstav plastových a papierových modelárov, … Niektoré pretrvali aj po zániku časopisu (napr. BA-model). Zážitky zo zahraničia som prezentoval aj ako spolupracovník Československého a neskôr Slovenského rozhlasu vo vedeckotechnicky orientovaných vysielaniach ešte roky po odchode z redakcie.


19. Přesto tržní ekonomika byla naprosto neúprosná. Ceny všeho nesmlouvavě stoupaly vzhůru – tisk, papír, musely se zvyšovat i mzdy autorů. Jediné co asi klesalo, byl počet čtenářů, tak jako u většiny časopisů. Asi se Vám z redakce po tolika letech skvělé práce neodcházelo snadno?
Elektrón-Zenit vydávalo zväzácke vydavateľstvo Smena, ktoré spadalo do vtedajšej spoločenskej objednávky zlikvidovať všetko, čo bolo spojené s bývalým režimom. Boli sme podnikom v likvidácií, každé dva mesiace nám dávali výpoveď, pred jej vypršaním ju zrušili a dali nám novú dvojmesačnú výpoveď. Kolegovia sa kdesi strácali a vyzeralo to tak, že budeme so šéfom poslední zhášať svetlá. Bol máj roku 1995, už dva týždne frčala pstruhová rybárska sezóna, …stačilo – odišiel som. (Redakci E-Z s již asi stejně jasným ortelem zániku převzal jako šéferdaktor Ing. František Kavecký.)


20. Měl jste po té ještě nějaké propojení s papírovými vystřihovačkami?

Nie.

Obrázok
Trochu na odlehčenou: I Chuck Norris četl Elektón-Zenit....nebo že by o něm "jen" psali...?
Každopádně jeho oči říkají: Joo, to bejval dobrej časák, mám je tu ještě schovaný, takže nesahat...



21. Profesní a vlastně i, jak je vidět z Vašeho vyprávění, životní etapa "ZENIT" se uzavřela. Kam vedly Vaše kroky dál?

Urobil som si na úrade práce rekvalifikačný kurz Základy podnikania a počítačovej grafiky. Prešiel som od obsahu k forme – ďalších jedenásť rokov som sa živil sám, zalamoval a pripravoval do tlače knihy a časopisy rôzneho obsahu, z príbuzných spomeniem prvé čísla časopisu HT model. Značnú časť moje obživy tvorilo fotografovanie – jedna zo základných zručností, ktoré som získal ako redaktor Zenitu. Od roku 2006 som riaditeľom vydavateľstva na Ekonomickej univerzite v Bratislave, vydávame, knihy a časopisy s ekonomickým zameraním. Funkciu som prebral po svojom bývalom šéfredaktorovi Lacovi Györffym, ktorý tu predomnou pracoval desať rokov.

Obrázok
Na závěr ještě portrét pana Buchana i s podpisem z úvodníku k jednomu z čísel časopisu.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 57

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 03 Júl 2013 19:15

Ještě si dovolím vzpomenout jednoho redaktora. A tím je RNDr. Marián Kečkéš. Od založení časopisu Zenit Pionierov fungoval v redakci jako zástupce šéfredaktora p. Ladislava Györffyho. Po přechodu šéfredaktora do Elektrónu přijal post šéfredaktora právě p. Kečkéš. Časopis vedl na přelomu 90. let v době těch všech změn, až do roku 1991, kdy se spojil Zenit s Elektrónem. Šéfredaktorem jednotného časopisu se stal p. Györffy a Marián Kečkéš redakci opouští. Pana Kečkéše jsem našel zachyceného na jedné z fotek přímo v časopisu. A čím je ta fotka ještě zajímavá? Ukazuje, že Zenit s časopisem ABC nesoupeřil, ba naopak. Důkazem budiž předávání odměn výhercům v jakési soutěži duem Marián Kečkéš a Václav Šorel....

Obrázok
Václav Šorel uplně vlevo, Marián Kečkéš v obleku právě gratuloval.

Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 57

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 03 Júl 2013 19:20

V červnu roku 1998 se Elekrón-Zenit stal minulostí. Ladsilav Badalec je již na rozdíl od přelomu 80.- 90. let žádaným autorem v ábíčku. Arch. Marián Hlaváč se na nějaký čas odmlčí v tvorbě vystřihovánek, ale záhy začne kreslit pro časopis Fifík, a objevil se i na stránkách ABC. Ale v dnešní době pokud něco ve Fifíku vyjde od M. Hlaváče, jedná se pouze o reprint. Ing. Ladislav Jakubčo se začne objevovat na stránkách katolického časopisu pro chlapce Svetlo - ten zaniká v roce 2004. I on se několika modely představí modelářům v ABC. A nakonec zastoupí Mariána Hlaváče na stránkách Fifíka, kam pravidelně tvoří dodnes. Redaktoři RNDr. Ladislav Györffy a PhDr.Ondrej Buchan se dál věnovali redaktorské práci v jiných redakcích, i když pan Buchan jak jsme se dočetli s desetiletou pauzou na "volné noze". Všichni zde podrobněji zmínění pánové tvořili "rodinu" tvůrců obsahu časopisu po většinu jeho existence. Objevili se i další autoři vystřihovánek (a určitě zajímavých) za těch nějakých 10 let vycházení časopisu, ale jejich tvorbu zmínil již Standa F. ve svých vláknech. Ale to, jak kteří autoři tvořili a tvoří pro vás na Slovensku víte všichni dobře a netřeba to nadále rozebírat.

Obrázok


A nyní již zbývá jen poděkovat všem redaktorům, autorům vystřihovánek a osloveným kolegům modelářům, za jejich čas věnovaný odpovědím. A samozřejmě i těm, kteří občas byli ochotni přečíst nějaký ten řádek.

Dovolím si ještě jednu momentku ze stránek Zenitu:
Obrázok
Ať jakákoliv vaše snaha, a nejen ta modelářská vede k povedeným výsledkům,
ať vaši práci jiní klidně i s úžasem obdivují, a vy ať se o své umění,
nadání umíte podělíte s ostatními... stejně tak jako pan Jakubčo
všem užaslým klukům předvádí svůj perfektní model.



Tak, a tím bychom měli stručný úvod do tématu vystrihovačky zo Zenitu za sebou.....

Užívateľov profilový obrázok
kamen | --
Príspevky: 286
Bydlisko: Šala

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa kamen » 08 Sep 2013 14:59

Mohol by som sa pýtať cez ss Laca, ale chcem prezentovať dielo - takže Laci, kúpil som si v Polici Ocelové mesto - elektráreň, budú resp. sú k tomu i ďalšie časti?



Užívateľov profilový obrázok
medium | --
Príspevky: 57

Re: Ohlednutí za Zenitem - 25 let vystrihovaček

Príspevokod užívateľa medium » 09 Feb 2014 19:15

Uff, ten čas ale neskutečně letí. Už je to nějaký půlrok, od uzavření čistě teoretického listování vystrihovačkami ve slovenském časopise Zenit Pionierov / Zenit / Elektrón - Zenit. Ale za tu dobu se dostal i ke mně onen dá se říci dnes již velmi vzácný Zenit Pionierov z prosince 1987, s prvními vystrihovačkami družic Prognoz a Veněra od BaJ.

Obrázok
Na dnes již vybledlé obálce najdeme vybledlým písmem upoutávku na vystrihovačky.

Autorů i redaktorů jsme se dotazovali, kdo vlastně přišel s nápadem uveřejňovat v Zenitu (tehdy ještě s přídomkem Pionierov) vystrihovačky. Lidská paměť může být pomíjivá, to co je vepsáno na papír ovšem nikoliv. Vše nám osvětlí hned první věty šéfredaktorova úvodníku z tohoto čísla.
"Tak ste sa konečne dočkali. Čoho? No predsa našich prvných vystrihovačiek, ktorých ste sa dožadovali už v prvom ročníku nášho časopisu."
Ano, byli to samotní čtenáři, kteří na setkání s redaktory a svými dopisy do redakce dokázali, že i na Slovensku je o vystrihovačky zájem, a že jejich zdroj časopis ABC je na Slovensku mnohdy nesehnatelný. Šéfredaktor hned v následujících větách poznamenal, že to nebude nic jednoduchého. Najít kvalitní autory, zajistit kvalitní papír, atd. bude chvíli trvat. Ovšem základní autorské trio Badalec - Jakubčo - Hlaváč se vyprofilovala již během následujícího půlroku. Horší to bylo s vhodným papírem a kvalitou tisku, to trvalo déle, než redakce mohla rozhodnout, jaký papír v tiskárně použijí. Šéfredaktor slíbil ještě do konce právě běžícího ročníku 4 vystrihovačky a v dalších ročnících vystrihovačky v každém 3.-4. čísle. K radosti většiny se naštěstí tato prognóza nevyplnila, neboť družice Prognoz a další modely měly evidentně úspěch, a vystrihovačky se po vcelku krátkém čase staly nedílnou součástí každého čísla.

Obrázok Obrázok

Náhled na stránky s rozkreslenými díly družic. Jak je vidět, redakce díky použití hlavičky měla na spodním okraji stránek celkem štěstí. Soutisk nebyl úplně nejlepší, ale ještě je to v rámci tolerance. Jak vypadaly barvy v době vytisknutí již dneska nezjistím. Družice vyšly ještě v reedici i v ČR ve Století vystřihovánek 2. Pokud si pamatuji, ábíčko umožňovalo bez problému zaslat speciál i na Slovensko, tak snad se dostal k někomu i u vás do rukou. A vzpomenete si takhle z hlavy, kdy to "století" vyšlo? V roce 2000. Takže už i to je vlastně takové ohlédnutí do historie, což? V tomto Století vystřihovánek 2 našli modeláři ještě další model vydaný nejdříve na Slovensku, byl jím Hladový dinosaurus - pokladnička.

No, a vzhledem k tomu, že vlastním originální vydání vystrihovaček, můžu se pustit do stavby. Sáhnu po tom novějším vydání ze "Století". Lepší soutisk, lepší barvy, lepší papír, a přeci jen to není tak náročné na sehnání.

Návrat na "Literatúra // Literature"

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 1 neregistrovaný