protože období napoleonských válek je mou velkou vášní, velmi se mi líbila stavba vojáka francouzské řadové pěchoty z roku 1807 od YakoMiG. Hned jsem věděl, že jednou si ho postavím taky a nejlépe celou sérii. Figurky jsou ke stažení zde . Po dokončení mají mít výšku 90 mm, což , jestli dobře počítám, odpovídá měřítku cca 1:20. Začal jsem s dragounem a brzy, doufám, budou následovat další.
Na úvod bych Vás rád krátce seznámil s historií a zařazením konkrétního vojáka v rámci armády. Snad to nikomu nebude vadit nebo obtěžovat. Na případné historické nepřesnosti Vás poprosím upozornit, rád se přiučím.
Dragoun
podle wikipedie byl „dragoun původně příslušník jízdní pěchoty. Tato vojenská profese vznikla v 16. století. Dragoun se pochyboval na koni jako kavalérie, ale bojoval jako pěchota. Jméno pochází z volby zbraně, kterou nejčastěji používal – karabina nebo krátká mušketa zvaná drago.“
V roce 1805 dělí Napoleon své jezdectvo na dva základní druhy :
a) težké – kyrysníci a jízdní karabiníci
b)lehké – dragouni, jízdní myslivci a husaři
Někdy jsou právě dragouni zařazováni mezi střední jezdectvo, případně i těžké. Pak si vyberte, co článek, to názor.
Lehké jezdectvo vede průzkum, bojuje s pěchotou protivníka v rozptýleném tvaru jako podpora vlastní pěchoty a stará se o zabezpečení komunikací a spojení mezi jednotlivými strategickými celky. Těžké jezdectvo je pak údernou silou – útočí v mase a v sevřeném tvaru.
Zde je nutno zdůraznit napoleonské pojetí úlohy dragounů – desítky let před vytvořením motorizované a mechanizované pěchoty dává Napoleon svým dragounům stejný úkol: dosáhnout určeného úseku terénu co nejrychleji, dobýt jej na koni nebo v pěším tvaru a tento dobytý terén udržet.
V tomto způsobu boje se ale nakonec příliš neosvědčili. Generál Thiébault, který byl v letech 1803-1804 pověřen reorganizací dragounských pluků, si dobře uvědomil nedostatky tohoto dvoustranného výcviku. Posteskl si nad jeho důsledky : jako pěšák má dragoun strach před útočící jízdou a jako jezdec se bojí pěchoty. Dokonce podle svědectví plukovníka Marbota ( pokud ovšem tomu lze věřit ) se dragouni vlastně nehodili k ničemu. V tažení roku 1815 už bojovaly všechny dragounské pluky jen jako jízdní.
Barva uniformy dragounů byla tmavozelená s výložkami v barvě pluku. Měděnou přilbu s hřebenem obtáčel turban z ovčí kůže a z hřebenu splývaly koňské žíně. Dragouni byli vyzbrojeni palaší, párem pistolí a mušketou.
Stručně k stavbě. Velmi příjemná. Žádné nepřesnosti jsem zatím nezaznamenal, chyby jen mýma rukama. Snad jen to, že úplně chybí návod k sestavení, ale vzhledem k tomu, že všechny figurky jsou více méně stejné konstrukce, tak s dalšími bude stavba asi snadnější. Větší část mám hotovou, snad to do konce týdne dokončím.
Zdroje :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dragoun
UHLÍŘ Dušan : Slunce nad Slavkovem
KOVAŘÍK Jiří : Napoleonovi jezdci
KOVAŘÍK Jiří : Slavkov 1805
