začnem Slnkom
Co byste nafotili, kdybyste každých řekněme 10 dní udělali jeden snímek polohy Slunce na obloze vůči krajině v ten samý čas a pak všechny snímky sesadili do jednoho? Krajina by zůstala ostrá (autor vybral že všech snímků tu zimní), neboť byste mířili pořád do stejného místa. Ale poloha Slunce by se pochopitelně v průběhu roku měnila. Jak se severní zemská osa díky jejímu sklonu od ekliptiky (roviny oběhu kolem Slunce) přiklání a zase odklání od Slunce, maximální výška Slunce se na nebi mění. V létě je Slunce vysoko, v zimě zase mrazivě nízko. Mimo střídání ročních období by se ale na snímku projevil i fakt, že Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze a když je ke Slunci nejblíž (v lednu), její pohyb je nejrychlejší a východ i západ Slunce se opožďuje. V červenci je to naopak. Ve dvou obdobích roku, ve dnech po jarní a před podzimní rovnodenností se stav vyrovnává. Výsledkem takové kompozice je proto jakási osmička, odborně analema. Někde v polovině osmičky pod křížením jsou rovnodennosti. Nahoře letní slunovrat (severní polokoule) a dole zimní slunovrat. Foto: Giuseppe Petricca.